JUDINY, M. Zabezpečovací systém pro budovy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student měl za úkol vytvořit malý model zabezpečovacího systému budovy. Úkolem studenta bylo především využití širokého spektra možných vstupních a výstupních podsystémů ve formě funkčního vzorku. Úkolem nebylo vytvoření komerčně využitelné platformy, ale pouze laboratorního konceptu. Student využil svých znalostí a schopností k návrhu struktury distribuovaného systému, ke kterému připojil běžně očekávané spektrum vstupně výstupních jednotek. Jako základní systém byl zvolen procesor ARM ve formě vývojové desky Raspberry Pi. Jako vstupně výstupní jednotky byly využity především prototypové stavebnicové moduly. Úkolem, bylo i využití bezdrátové komunikace, což bylo splněno. Všechny body zadání byly splněny. Student pracoval samostatně a soustředěně. Do svého řešení vložil především vlastní invenci. Konzultace využíval v rozumné míře. Student věnoval práci potřebný čas a řešení je vlastní prací studenta. Výsledek činnosti studenta je na akceptovatelné úrovni, avšak není možné ji označit za naprosto výbornou. Jak vlastní činnost studenta, tak realizace i textová část jsou na úrovni dostatečné k obhajobě, a proto práci k obhajobě doporučuji.
Předložená diplomová práce se zabývá návrhem a konstrukcí zabezpečovacího systému pro budovy. Práce je rozdělena do kapitol, které odpovídají jednotlivým bodům zadání. První část práce je zaměřena na teoretický návrh koncepce moderních zabezpečovacích systémů, výběr snímačů pro získávání potřebných hodnot, stavů a veličin. Kapitola teoretického úvodu je nedostatečná, a je vidět, že student vychází z mylných informací. Uvažuje spíše intuitivně, subjektivně a chybné závěry a postupy aplikuje v celé své práci. V teoretickém úvodu by bylo vhodné uvést normy, které se vztahují k problematice zabezpečení budov, vybrat vhodné komunikační protokoly, dobu zálohování pro jednotlivé varianty systémů, detekci narušení vedení, napadení systému z venku, detekce útočníka, panické stavy atd. Jako příklad nevhodného výběru snímače a nepochopení základů dané problematiky bych uvedl diplomantem preferovaný koncept připojení magnetického snímače. Ten je připojen na GPIO port procesoru a tím je dáno, že bude pracovat s logickou úrovní 1 nebo 0, jak sám student zmiňuje (ostatně volí stejný koncept pro čidla PIR). Takto volená koncepce je snem každého narušitele budov a zabezpečovacích systémů. V případě provedení zkratu kdekoliv na vedení bude kompletně vyřazení senzoru bez možnosti detekce narušení. Při odpojení si nezabezpečený systém bude myslet, že je např. otevřené okno a při přechodu do zabezpečení nebude schopen zastřežit nebo bude hlásit alarmový stav. Kapitola 6 se zabývá koncepcí napájecího zdroje a zálohování systému při výpadku napájení. Opět se zde projevuje neznalost základních norem, kdy je předepsáno a požadováno, aby zabezpečovací systém pracoval na záložní zdroj více než 48 resp. 60 hodin (narušitel vypne v pátek odpoledne a kalkuluje s návratem obsluhy v neděli večer nebo v pondělí ráno). Zajímavostí je také zapojení obvodu LMZ12001, který slouží jako hlavní regulátor, kdy diplomant připojuje signál EN přes rezistor a LED do GND. Co by mělo spolehlivě zajistit, že regulátor bude vypnutý. Další zajímavou kapitolou je použití lineárního stabilizátoru 7805, který dle zapojení vyrábí z 5V 5V. Použití diod v záložním zdroji by vyžadovalo schottkiho diody resp. celkově modifikovanou koncepci (diplomant uvádí, proč nemohl použit). Poslední dvě kapitoly jsou zaměřeny na implementaci SW vybavení pro jednotlivé senzory a vlastní chod zabezpečovací ústředny. V této kapitole by bylo vhodné se zaměřit na zabezpečení systému proti útokům z venku a omezení přístupu k datovým zdrojům. Diplomová práce není po teoretické ani praktické stránce dobře zpracovaná. Vyznívá chaoticky, nicméně body zadání splňuje. Bohužel ignoruje smysl celého zabezpečovacího systému, kdy se předpokládá vedení na velké vzdálenosti (10 až 100m+) to navržená koncepce není schopna splnit ani hypoteticky (sběrnice I2C, SPI, GPIO …). V podtextu působí tak, že diplomant se snažil realizovat co nejvíce experimentální práce, navrhl, osadil a oživil DPS, vytvořil SW vybavení a připojil celou řadu snímačů. S přihlédnutím k rozsahu připojených senzorů a jejich pravděpodobnému zprovoznění doporučuji diplomovou práci s výhradami k obhajobě a navrhuji hodnotit stupněm E.
eVSKP id 111090