BEJČEK, P. Havárie lehkovodních reaktorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Patrik Bejček se ve své práci zabýval haváriemi lehkovodních reaktorů. S ohledem na relativně volně definované téma byla po dohodě s vedoucím práce vztažena na reaktory typu VVER. Student ve své práci nejprve popsal primární a sekundární okruh jaderné elektrárny typu VVER 440 a dále popsal bezpečnostní systémy této jaderné elektrárny. Další část práce je věnována jaderné bezpečnosti a haváriím jaderných reaktorů, konkrétně stupnici INES a havárii typu LOCA. Praktická část práce je věnována studiím provedených v simulátoru PCTran VVER 1200. Součástí praktické práce je rovněž krátké seznámení s tímto programem formou návodu na jeho použití. Student ke své práci přistupoval velmi zodpovědně. Svědčí o tom velké množství konzultací, které byly provedeny s vedoucím práce, jakožto i korespondence, kterou vedl s vývojáři simulátorů PCTran. Díky tomu byla rovněž odhalena chyba v simulátoru PCTran VVER 1000, která není nikde oficiálně uvedena. Přínos práce vidím zejména v praktické části práce. Student provedl dvě studie. Za prvé zjistil přesnost simulátoru tím, že ji porovnal s výsledky publikovanými pro havárii typu LOCA modelovanými v programu RELAP 5. Za druhé zjistil, jaké výsledky dává simulátor pro tuto havárii, když je měněna tepelná vodivost jaderného paliva. Tím rovněž posoudil možnosti tohoto simulátoru pro aplikaci ve výzkumu, který je v současné době prováděn na ÚEEN v oblasti jaderných paliv. V neposlední řadě je možné říci, že díky návodu, který student vypracoval, je možné uvažovat o zapojení tohoto simulátoru do výuky na ÚEEN. Jinak pěkné provedení práce kazí méně přehledná kapitola 8.1, navíc se špatně popsaným obrázkem palivového proutku. Rovněž vysvětlení fyzikální podstaty dějů v průběhu simulací havárie LOCA mohlo být provedeno do hlubší roviny, ale tento fakt je s ohledem na stupeň studia omluvitelný. Rovněž je možné upozornit na relativně velký počet 39ti citací, z nichž 10 je uvedeno v anglickém jazyce. Obrázky jsou povětšinou dobré kvalitě a doplňují text. Závěrem je možné říci, že student splnil zadání ve všech bodech, práci doporučuji k obhajobě s celkovým počtem 86 bodů, hodnotím ji tedy stupněm B.
Pan Patrik Bejček vypracoval bakalářskou práci na téma Havárie lehkovodních reaktorů. V prvním bodě měl za úkol popsat primární a sekundární okruh vybrané elektrárny. Autorem byla vybrána elektrárna s reaktorem VVER-440. Druhým bodem práce bylo se seznámit s pojmem jaderná bezpečnost. Tato část práce je zpracována kvalitně a v dostatečném rozsahu. Student se do detailu seznámil s technologií elektrárny s reaktorem VVER-440, popsal stupnici INES a zpracoval rešerši v oblasti organizací a úřadů, které souvisejí s jadernou bezpečností. Třetím bodem práce byla rešerše havarijních událostí v elektrárnách s lehkovodním reaktorem. Bohužel tento bod již není zpracován v dostatečné kvalitě jako body předchozí. Autor čerpá jen z jednoho zdroje. Přínosem může být to, že zahrnul do výčtu i havárie, které se staly mimo elektrárny s lehkovodním reaktorem, nicméně opomněl ty havárie, které měly zásadní vliv na celou jadernou energetiku. V praktické části autor provedl simulaci elektrárny s reaktorem VVER-1000 v prostředí programu PCTran, který je hojně využíván k výuce budoucích jaderných operátorů. Výsledky jsou srovnané se simulací v programu RELAP5 a tyto výsledky jsou v práci prezentovány a autor se zamýšlí nad možnými důvody rozdílných výsledků obou simulací. Autor práce se však měl více zaměřit na kapitolu 8 – Výpočet a simulace tepelných parametrů paliva TVSA-T, kde jsou některé rovnice (rov. 5 a 6) stejně jako zvolené koeficienty a předpoklady nedostatečně vysvětleny. Autor také ve svém výpočtu vychází ze špatného předpokladu, kdy předpokládá, že teplo je vyvíjeno po celé výšce palivového proutku, ne jen v oblasti palivového sloupce. Což vede s chybně určenému lineárnímu výkonu, který se využívá k výpočtu integrální tepelné vodivosti. Práci celkově doporučuji k obhajobě a s podmínkou, že student při obhajobě dostatečně objasní řešení rovnic pro integrální tepelnou vodivost, navrhuji známku B/82.
eVSKP id 94049