OBID, D. Využití válcového dynamometru v automobilovém vývoji [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Student zpracoval bakalářskou práci na téma „Využití válcového dynamometru v automobilovém vývoji“. Text práce má 31 stran textu. Grafická úprava splňuje základní požadavky na technický text. Práce obsahuje všechny povinné části. Po obsahové stránce je velmi slabá, neobsahuje správné pojmy a plně nepokrývá zadání práce. Student pracoval samostatně a práci prakticky nekonzultoval. Student k práci využil širokou škálu zdrojů zejména internetových a ty správně citoval. Student v práci nedospěl k vlastním závěrům ze zpracovávané problematiky. Student prokázal schopnost samostatné práce, částečně splnil podmínky zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Březina, Michal

Bakalářská práce pana Daniela Obida s názvem Využití válcového dynamometru v automobilovém vývoji má sloužit jako rešerše konstrukčních řešení válcových dynamometrů a přehled jejich využití. Práce se člení do pěti kapitol s rozsahem 19 stran včetně úvodu a závěru. Vzhledem k tomu, že se jedná o rešeršní práci, je počet 19 stran z mého pohledu vcelku skromný a určitě by se dal obsah navýšit. V obsahu bych měl výtku k lepšímu členění kapitol (podkapitol) a k chybějícím kapitolám použitých informačních zdrojů a seznamu obrázků. V první kapitole věnující se konstrukci válcových dynamometrů chybí u rozdělení válcových dynamometrů podle různých typů brzdící technologie, jejich využití pro daný případ měření. Student se věnuje pouze popisu jednotlivých druhů válcových dynamometrů. Dále chybí porovnání měření na válcovém a motorovém dynamometru. Na straně 11 by bylo vhodné zarovnat tučně zvýrazněné typy dělení. Na stranách 12-15 je každý odstavec citovaný stejnými referencemi [2,5]. Doporučil bych studentovi, aby příště citoval dané použité věty ihned a nikoliv citovat celý odstavec více referencemi naráz za sebou viz. strana 17, 18, 25 atd. Popis obr. 2 na straně 13 by bylo vhodné zakomponovat do popisku obrázku, a nikoliv pod obrázek na strany. Dále pak chybí u obr. 2 popis komponenty číslo 10. Rovněž by bylo lepší věty více dělit. U vět rozkládající se na 4 a více řádku, se hůře zjišťuje, co chtěl autor říct. Kapitola 2 pojednává o využití válcových dynamometrů. Tato kapitola mohla být zajímavá, pokud by ovšem neobsahovala pouze 3 strany a jen okrajově nezmiňovala různé typy testů. To stejné se dá bohužel říct i o kapitole 3, kde by se čtenář rád dozvěděl o testování vozů s různými typy pohonů. Kapitola 3 se rozkládá na necelé 2 strany, přičemž strany je vynechána. Testovací proces WLTP je bez předešlého popisu zmíněn v kapitole 3, ale popsán je až v kapitole 4 na straně 24. Jediným světlým místem bakalářské práce, co do zajímavých informací se týče, je kapitola 4, v které je popsán vývoj testovacích postupů. V celé kapitole bohužel postrádám citace na odbornou literaturu. V závěru by se hodilo lépe vytáhnout výhody/nevýhody testování vozu na dynamometru , a nejen shrnout cíle, kterých mělo, ale nebylo dosaženo. Bakalářská práce působí odfláknutě s minimem využitelných informací, i s ohledem na většinu referencí použitých z internetových zdrojů. Práce obsahuje velké množství stylistických a gramatických chyb, a čte se obtížně. Cíle práce byly z části naplněny. Chybí například porovnání měření na válcovém a motorovém dynamometru a rozhodně lepší popsání rozdílu ve vývoji a testování automobilů se spalovacím motorem a automobily využívající hybridní a čistě elektrický pohon. I přes všechny tyto nedostatky doporučuji práci k obhajobě s hodnocením E.

eVSKP id 121655