VÁGNER, L. Výroba kuchyňského dřezu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Jopek, Miroslav

Cílem hodnocené diplomové práce byl návrh výroby kuchyňského dřezu. Práce svým rozsahem převyšuje požadované cíle DP a má velmi dobrou odbornou úroveň. Je patrné, že se autor v dané problematice orientuje, což prokázal ve zdařilém návrhu finálního nástroje, který sdružuje několik výrobních operací do jednoho nástroje. Spolupráci s vedoucím hodnotím jako výbornou. Autor pravidelně konzultoval a byl při tvorbě práce samostatný a aktivní. Celkově hodnotím DP jako velmi zdařilou: formou, obsahem i rozsahem splňující nároky kladené na formát diplomové práce a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Diplomová práce Lukáše Vágnera se zabývá výrobou kruhového kuchyňského dřezu. Autor na úvod zvážil možné způsoby výroby řešeného dílce s ohledem na zadanou výrobní sérii 30 000 ks/rok a vybavenost strojního parku. Jako nejvhodnější způsob zvolil kombinaci technologií stříhání a hlubokého tažení. Vzhledem k tomu, že bylo shledáno, že daný dílec lze zhotovit na 2 tahy, navrhl diplomant výrobu ve sdruženém tvářecím nástroji s využitím reverzního tažení. Tato volba byla správná a pro výrobu přínosná nejen z časových ale i ekonomických důvodů. Práce je zpracovaná na vysoké úrovni jak po obsahové, tak i grafické a stylistické stránce. Kapitoly jsou řazeny v logickém sledu, jsou psány přehledně a doplněny obrázky velmi dobré kvality. V teoretické části práce oceňuji zařazení podrobného teoretického rozboru stavu napjatosti a stanovení tvářecích sil, které autor využívá i pro praktické výpočty. Pro jednotlivé tahy byly zpracovány grafy, které udávají jasnou představu o velikosti a průběhu tažné a přidržovací síly během procesu tažení. Díky těmto grafům bylo možné stanovit i velikost maximální tažné síly pro danou operaci a porovnat ji s kritickou silou na utržení dna. Tím byla provedena kontrola správnosti navrženého postupu výroby, která byla ještě podložena i numerickou simulací. Tento velmi podrobný postup řešení se vidí zřídkakdy a značně to zvyšuje odbornost a přínos diplomové práce. Mezi přínosy dané práce lze také zařadit fakt, že student poupravil teoretickou rovnici pro výpočet tažné síly pro 2. tah a přizpůsobil ji procesu zpětného tažení. Tento postup je logický a správný. Na základě stanovených hodnot sil a prací byl zvolen vhodný stroj i doplňkové zařízení pro plynulou výrobu zadaného dílce. Pro zvolený způsob výroby autor navrhl sdružený tvářecí nástroj, ve kterém je v prvním fázi vystřižen polotovar a následně tažen ve dvou operacích metodou reverzního tažení. V praktické části práce je nástroj velmi názorně popsán a následně rozkreslen v rámci výkresové dokumentace. Na závěr práce bylo zhotoveno technicko-ekonomické zhodnocení výroby, které doložilo, že navržený postup a způsob výroby je správný a ekonomicky přijatelný. Celkově mám k práci jen několik připomínek. Na str. 24 se dle vztahu (2.18) stanoví dráha tažníku pro dosažení maximální tažné síly. Tato vzdálenost se rovná okamžiku, kdy středy poloměrů tažníku a tažnice jsou na stejné úrovni. Obrázek 29 tomu ale neodpovídá. Na str. 26 je chybný odkaz na obr. 29. Hlediska pro posouzení technologičnosti výroby typu: „ Výška výtažku není příliš vysoká“ anebo „Navrhnutý rádius není příliš malý“ se mi zdají velmi obecné. Nicméně to tak autor zřejmě přejal z uvedeného zdroje. Při návrhu velikosti polotovaru byla pro přídavek na odstřižení ihned zvolena 4 %, aniž by byl proveden předběžný orientační výpočet počtu potřebných tažných operací. Výsledná hodnota průměru rondele ve vztahu (3.3) byla rovnou zaokrouhlena, což z matematického hlediska není správné. V praktické části jsou navržené výrobní varianty doplněné obrázky 40 až 42, pro větší názornost by bylo vhodné tyto obrázky opatřit popisky jednotlivých částí nástroje. Ve výpočtu tažné práce v 1. operaci figuruje hodnota dráhy tažnice 145,5 mm. Není jasné, odkud byla tato hodnota stanovena, neboť celková vykonaná dráha tažnice byla stanovena vztahem (3.20) na hodnotu 170 mm. Pokud by autor uvažoval pouze s aktivní dráhou tažnice, která odpovídá součtu výšky výtažku, poloměru tažné hrany tažnice a tloušťky plechu, je tato hodnota 163,5 mm. Na str. 51 nad obr. 55 je v textu mylně uvedeno, že je při zpětném tahu tažná síla konstantní. Ve výkresové dokumentaci je na výkrese sestavy boční pohled řešen přímým pohledem na boční stranu daného nástroje a částečným vyobrazením řezu, kde se předpokládá vedení středem nástroje. Toto zobrazení je neobvyklé, ale vzhledem k symetrii nástroje srozumitelné. Dále mi na tomto výkrese chybí kóta výšky nástroje v rozevřeném stavu. Lze to řešit hodnotou v závorce, aby nebylo nutné dopočítávat, anebo poznámkou nad popisovým polem. Také by bylo účelné doplnit i rozměry nástroje včetně přenášecích ok.

eVSKP id 149566