POSPÍCHAL, J. Technologický projekt pro výrobu hřídele [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudky

Posudek vedoucího

Kalivoda, Milan

Autor se ve své bakalářské práci zaměřuje na dvě verze výrobních procesů pro standardní součást typu hřídel. Obráběcí verzi doložil podrobným rozborem a sestavením dat pro TPV. Typografická stánka je pojata účelně. 3D tisková verze je zpracována obdobně a je doložena vyrobeným prototypem z plastické hmoty ABSplus. Prototyp je úmyslně částečně dutý, takže jeho funkční nasazení je omezené, slouží spíše pro názorné účely. Obě verze procesů jsou posouzeny, je rozebrán materiál a časové nároky. Závěrem jsou formulovány podmínky vhodnosti té které výrobní metody vůči použití součásti.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Slaný, Martin

Práce zaměřená na návrh výroby hřídele autor zpracoval na průměrné úrovni. Práce obsahuje množství ne příliš logických vyjádření, která nejsou blíže podložena. Například autor práce uvádí, že navrhovaná hřídel může být použita jako hnací nebo jako hnaná. Z konstrukce hřídele však zcela jednoznačně vyplývá osazení hřídele pouze plochami pro uložení v ložiscích a jedna plocha s perodrážkou pro osazení například řemenicí, ozubeným kolem nebo podobnou komponentou. Z konstrukce tedy nijak nevyplývá, jak by tato hřídel mohla být spojená s hnací jednotkou a mohla tak sloužit jako hřídel hnací. Autor v práci také v kapitole 1.2 přislíbil samotnou výrobu hřídele, která se vzhledem k tématu práce také nabízí a předpokládá nějaké srovnání s vytištěným modelem s využitím aditivní technologie FFF. Toto srovnání sice nepovažuji za příliš přínosné, ale nějaký záměr dle autora jistě mělo. Autor se v práci však věnoval navržení nástrojů a strojů pro výrobu hřídele z oceli, vlastní výroba a hodnocení výroby pak ale provedeno již nebylo. Za nelogické považuji také neustálé opakování a vypisování některých parametrů, které lze vyjádřit jednoduchým označením. Například v kapitole 1.3 neustále se opakující pojem „Průměrná aritmetická úchylka profilu“ lze snadno nahradit parametrem Ra. Dále bych v práci očekával také navržení vhodných řezných podmínek pro zvolené nástroje, aby bylo možné zvolené varianty výroby nějak fakticky porovnat například z hlediska výrobních nákladů, nebo alespoň časové náročnosti výroby. Autor v práci dále uvádí, že součást byla vytištěna technologií FDM, avšak popis a dokumentace podporuje spíše domněnku použití technologie FFF. V kapitole Technicko-ekonomické hodnocení bych také předpokládal spíše pro variantu konvenční výroby, než pro výrobu aditivní metodou, kterou, jak autor sám uvádí, lze využít spíše pro reklamní účely. Uvedená cena 70kč za kus, jehož výroba trvala 1 hodinu 35 minut, mi také nepřijde příliš podložena. Vhodné by bylo uvést, co do této ceny vstupuje a co tuto cenu může ovlivnit. Závěry by bylo vhodné také pojmout poněkud jinou formou, než jak je prezentováno v práci. Hodilo by se zde uvést srovnání navržených variant výroby z hledisek, která autor stanoví, nebo která jsou pro výrobu zásadní. Přes uvedené výtky práci doporučuji k obhajobě s doporučeným hodnocením C-dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii D
Logické uspořádání práce a formální náležitosti C
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 89211