Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Jakub, Zdeněk

Bc. Lenka Černá se ve své diplomové prácí zabývala studiem 2D metal-organických sítí na slabě interagujících substrátech. Tato oblast základního výzkumu umožňuje detailní studium vlastností 2D metal-organických systému, což je nutné pro efektivní využití podobných materiálů v praxi. V teoretické části diplomové práce je uveden stručný úvod do problematiky a popis použitých experimentálních metod (technika ultravysokého vakua, STM, STS, XPS, LEEM/LEED a ARPES). Výzkumná část pak obsahuje detailní experimentální charakteristiku tří metal-organických systémů na dvou různých substrátech (Au(111) a Dy-interkalovaný grafén na Ir(111)). Celkově je práce zpracována kvalitně, je logicky členěna, dosažené výsledky jsou srozumitelně prezentovány. Z odborného hlediska jsou dosažené výsledky hodnotné a nepochybně budou využity v budoucích publikacích. Při řešení tématu prokázala Bc. Černá schopnost zvládnout náročné experimentální techniky, interpretovat výsledky a efektivně spolupracovat s výzkumným týmem na CEITEC VUT i na zahraničním pracovišti IMDEA Nanoscience ve Španělsku. Cíle práce byly splněny a práci proto navrhuji k obhajobě s hodnocením A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Švec, Martin

Diplomová práce Bc. Lenky Černé se zabývá specifickou oblastí dvojdimenzionálního růstu organokovových sítí, konkrétně systémy Co-DCAAQ a Ni/Fe-TCNQ. Jde o experimentálně zaměřený výzkum využívající kombinovanou metodiku fyziky povrchů. Analytickými nástroji jsou zde STM, ARPES, XPS a zejména LEEM. Užším zaměřením práce je růst těchto 2D materiálů na standardním modelovém substrátu (Au), zejména však na grafénu a interkalovaném grafénu. Celkově je diplomová práce zpracovaná výborně, vyniká množstvím zvládnuté experimentální metodiky, úrovní zpracování a odborného jazyka. Práce rovněž prokazuje významnou zkušenost kandidátky z prostředí základního výzkumu nejen na domácí fakultě ale i na renomovaném zahraničním pracovišti. Analýza výsledků je provedena pečlivě a na základě aktuální literatury, argumentace je věcná a logická, závěry podložené a fakticky zdůvodněné. V tomto případě tedy spíše než kritiku práce lze vytyčit několik bodů a otázek k diskuzi.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) U dIdV map v Fig.3.12 a 3.13 není jasné zda byly provedeny v konst. výšce nebo v režimu konstantního proudu. Jaké mají tyto dva přístupy odlišnosti, výhody a nevýhody? V této souvislosti jsou světlé oblasti v Fig. 3.13c,e artefaktem měření nebo tzv. "negative differential conductance"?
2) Růst MOF na grafénu interkalovaném kyslíkem není proveden - to je pochopitelné z důvodu nízké stability a více fází. Ovšem tím je zavřena jedna z cest k výzkumu MOF na p-dopovaném grafénu. Jaké jsou alternativy kromě zmíněného dopování polem (tzv. "gating")?
3) Pro ověření interpretace a souhlasu mezi lokálním měřením (STM) a mezoskopickým (LEEM), je možné alespoň v nějakém z popsaných systémů srovnání difraktogramů z LEEMu a FFT STM topografie nebo signálu proudu? Podobně jako v práci J. Redondo et al. 10.1021/acs.jpcc.9b00244
4) Co mi v práci chybí je nějaká konkrétnější vize směrem k hlubšímu pochopení fyzikálních principů formace a elektronové struktury těchto sítí. Dají se navrhnout nějaká budoucí měření nebo modifikace provedených experimentů, které by cílily na zajímavé např. topologicky netriviální vlastnosti těchto MOFů?