CHYBÍK, O. REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Havliš, Karel

Vlastní zásadní záměr autora proměnit dřívější uzavřený prostor Holandské a Pomerančové zahrady na veřejně přístupný prostor determinuje celkový prostorový koncept.Tato radikální změna přidala na obtížnosti optimálně prostorově a funkčně vyřešit podstatnou část zadaného území.Pro zvládnutí této komplikované úlohy slouží navržený dům společenského a kulturního centra, který dominuje svou prostorovou úlohou i architekturou.Z logiky takto ztížené úlohy i z kreativní povahy autora je patrné, že většina tvůrčí energie a pracovního času byla cíleně věnována spíše architektonickým problémům, některým ostatním úlohám vyplývajícím ze zadání již nebylo věnováno tolik péče. Otázky a náměty k obhajobě: Bližší vysvětlení klíčové úlohy objektu společenského a kulturního centra v kontextu celkového konceptu.

Posudek oponenta

Ležatka, Lukáš

Pro dané zadání je podstatná urbanistická koncepce, vymezující jednotlivé prostory zahrad vůči sobě i okolí, ať už jako celku anebo jednotlivě. Konkrétní řešení eventuálních objektů (umístění, hmota, tvar, atd.) by mělo druhotně vyplynout z této koncepce. Je třeba respektovat stávající historickou strukturu, citelně, ale i čitelně, ji doplnit. Jednou ze zásadních otázek je umístění nebo neumístění nového vstupu. Výsledkem by měl být po všech stránkách harmonický celek. Z urbanistického hlediska pozitivně hodnotím práci s prostory. K jejich vymezení je využito zdí, respektive kombinace zdí a krytých cest, které, přestože to není v práci přímo zmíněno, jsou pravděpodobně zopakovaným motivem historické kolonády v zahradě. Zeď je navíc dle povahy jednoho z prostorů redukována a stává se jeho pouhým optickým vymezením v původní historické stopě. Obě z řešených zahrad, včetně současného vstupního objektu s dvorem, jsou jakýmsi apendixem hlavní obdélné části zahrady. Obě zahrady svým řešením tuto hlavní část jasně čitelně vymezují. Každá z řešených zahrad má v návrhu rozdílný charakter, což je dáno jejich využitím. Logicky se jeví vytvoření komornější odpočinkové části v Pomerančové zahradě, což je dáno i její polohou ve vztahu k městu i zahradě samotné. Zachováno a obnoveno je původní historické řešení, minimálně doplněné o nový prvek - krytou kolonádu. Se zahradou tradičně sousedí rozšířené zázemí zahrady - výukový a prodejní objekt se skleníkem a technickým zázemím. Zahrada zůstává vnitřní součástí areálu. Jinak je tomu s Holandskou zahradou. Ta se stává těžištěm celého konceptu. Zahrada se otvírá okolnímu prostředí a je vůči němu pouze symbolicky vymezená. Stává se centrálním veřejným prostorem pro okolní spádovou oblast a nástupní částí do areálu. Nový vstup do areálu se nachází v nové poloze v rohu zahrady. V zahradě jako součást jediné zachovalé zdi stojí i navrhovaný objekt společensko - kulturního centra. Povrch zahrady je pojednán jako půdorysná připomínka původního řešení. Z urbanistického hlediska negativně hodnotím právě umístění a půdorysnou stopu tohoto objektu, která již méně reaguje na historický areál a jeho formální ortogonální osnovu doplněnou o diagonály pod úhlem 45 stupňů. Celé uspořádání včetně půdorysné stopy navrhovaného objektu je determinováno a až deformováno formální spojnicí vstupu do stávajícího objektu a nového vstupu do areálu, což snižuje celkovou hodnotu konceptu. Stejně tak negativně působí rozšíření řešeného území oproti zadání o plochu za silnicí. Možná se jedná o záměr autora vyjádřit se k nezbytnosti řešení potřebného parkingu, přestože neměl být dle zadání součástí řešení. Nicméně samotné řešení působí rozpačitě - plocha je formálně nadělena na parkovací stání, navíc v pohledově významném předprostoru areálu, který je často určujícím faktorem pro celkový dojem. Nově navrhovaná budova společensko - kulturního centra strhává na sebe až sebestředně pozornost, což samozřejmě může být i záměr. Obrovská hmota je alespoň v pohledu zevnitř zahrady odlehčena vynecháním části v parteru a do ulice odsazením patra. Samotný stavební program a jeho rozsah nebyl v zadání pevně stanoven. Přestože je význam objektu a okolní veřejné zahrady navýšen i o roli lokálního městského centra pro danou spádovou oblast, výsledné řešení objektu působí až megalomansky a potlačuje vlastní Holandskou zahradu. Určitě by mu slušelo i o něco menší únosnější měřítko, nejenom z pohledu daného místa, ale i zřejmě z pohledu cílů, ke kterým samotná historická památka směřuje a které jsou pro ni reálné. Pokud shrnu hodnocení, tak kladně hodnotím celkovou koncepci, založenou na práci s prostorem a jeho vymezením vůči areálu i okolí. Za záporné považuji umístění, půdorysnou stopu a hmotu nově navrhovaného objektu, který zřejmě svým rozsahem přesahuje reálné možnosti a potlačuje samotnou Holandskou zahradu.

eVSKP id 22939