Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Čáslavský, Josef

Disertační práce je zaměřena na problematiku identifikace složek vznikajících při termální degradaci syntetických polymerů, a to jak v laboratorních podmínkách při řízené termodegradaci zvolených polymerů, tak i v podmínkách reálných – při požárech průmyslových a komunálních odpadů. K identifikaci vznikajících produktů byla využita plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V rámci laboratorních experimentů prováděných za různých podmínek byly jednak identifikovány plynné produkty degradace, jednak byly vytipovány sloučeniny využitelné jako markery hoření daných polymerů. Šíření produktů hoření do životního prostředí bylo sledováno v rámci z jednoho řízeného požáru a tří reálných, ke kterým došlo v období 2007 – 2011 v Západočeském kraji, kde byly analyzovány vzorky ovzduší, vody a půdy odebrané jak v bezprostřední blízkosti, tak i ve větší vzdálenosti. V rámci těchto reálných událostí byl rovněž sledován vliv hasebních metod a použití hasebních prostředků na kontaminaci složek životního prostředí, zejména půdy a povrchové vody. Při řešení zadaného tématu disertant postupoval iniciativně a aktivně, k této oblasti nemám kritických připomínek. Protože disertační práce splnila zadání, doporučuji ji k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení doporučuji udělit Mgr. Henryku Sikorovi titul Ph.D.

Navrhovaná známka

Posudek oponenta

Hroch, Martin

Práce se zabývá problematikou požárů komunálních a průmyslových odpadů, zejména pryže a halogenovaných polymerů. Šíření těchto látek do životního prostředí bylo sledováno u vzorků ovzduší, vody a půdy odebraných během reálných požárů v Západočeském kraji v letech 2007 – 2011. Téma a struktura předložené práce Předložená dizertační práce se zaměřila na velmi aktuální problematiku. Skládek komunálních i průmyslových odpadů stále přibývá a tím vzrůstá i riziko havárie. Navíc je skládkována stále rozmanitější struktura odpadních materiálů, jejichž zahořením vznikají toxické látky dále se kumulující ve složkách životního prostředí. Následně, i s ohledem na jejich perzistenci a bioakumulační potenciál, není vyloučen ani jejich vstup do potravních řetězců. Doktorand v úvodní části komplexně zhodnotil všechny související aspekty včetně možných cest šíření škodlivin a jejich toxikologických účinků. Tento literární přehled vycházející z celkem 53 citací tuzemských i zahraničních studií je aktuální a dokumentuje dobré teoretické znalosti doktoranda. Předložená práce má celkově 99 stran textu vlastní práce a 20 stran příloh, které jsou tvořeny seznamem vybavení mobilní laboratoře, dále pak informacemi, přehledy a tabulkami experimentálních dat čerpaných z odborné literatury. Přílohy 15 až 22 obsahují informace o odběru reálných vzorků včetně obrázkové dokumentace a také údaje o skládkách v Plzeňském kraji. Ve vlastní práci jsou údaje doprovázeny 77 obrázky a 12 tabulkami. Práce je členěna do osmi částí, z nichž klíčové jsou kapitoly Úvod; Současný stav řešené problematiky; Cíl práce; Experimentální část a Závěr. IV. Souhrnné zhodnocení dizertační práce: Předložená dizertační práce přináší řadu originálních poznatků, které dokumentují závažnost požárů skládek komunálních i průmyslových odpadů. Velmi podrobně je doložena distribuce vybraných produktů hoření do jednotlivých matric. Dosažené experimentální výsledky dokládají schopnost doktoranda samostatně vědecky pracovat a své výsledky prezentovat. I přes některé drobné připomínky považuji dizertační práci za vysoce hodnotnou. Na závěr svého posudku proto konstatuji, že uvedená dizertační práce splňuje požadavky kladené na dizertační práce dle § 47, odst. 4, zákona č.111/1998 Sb. O vysokých školách. Proto doporučuji práci přijmout k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení a po splnění dalších podmínek vyžadovaných studijním řádem FCH VUT v Brně udělit Ing. Henryku Sikorovi akademický titul Ph.D.

Navrhovaná známka

Otázky

1) V textu jsou ze skupiny halogenovaných uhlovodíků diskutovány především chlorované a fluorované deriváty. Vzhledem k tomu, že plasty tvoří významnou složku skládkovaného komunálního odpadu, lze předpokládat i výskyt bromovaných sloučenin (např. bromované retardátory hoření). Byly tyto polutanty v některých vzorcích zjištěny?
2) Kapitola 2.4.1 – při spalování PVC se uvolňuje velké množství HCl. Mění se, v návaznosti na tento proces, i pH samotného prostředí skládky? Může mít měnící se pH vliv na strukturu jednotlivých produktů hoření? 3) Kapitola 4.1 – je uvedeno, že pro tvorbu iontů bylo využito elektronové ionizace (EI). Byla by pro potřeby této práce dostačující i chemická ionizace (CI)?
4) Kapitola 4.3.2 – v posledním odstavci je uvedeno, že během požáru došlo k poškození vybavení HZS vlivem hoření PVC izolace kabelů. Byla po požáru vyloučena přítomnost transformátoru/ů s náplní chlorovaných olejů?
– str.21, 5.ř.sh. – zkratky DTDM, TBBS, MBTS, MBT a TMTD nejsou uvedeny v části 7 Seznam použitých symbolů a zkratek. – str.29, kapitola 2.5.1.2 – zkratka CNS není uvedena v části 7 Seznam použitých symbolů a zkratek.
str.38, kapitola 4.3 – formulace věty „Nejprve byly nejdříve analyzovány…“ – str.42 – formulace věty „Dominantní je zde byl chlorovodík…“ – str.55 – formulace věty „…, že se nejedná chloropren…“ – str.98 – zkratka LC50 = letální koncentrace

Chýlková, Jaromíra

Disertační práce Ing. Henryka Sikory je věnována studiu produktů hoření vybraných plastických hmot, které kontaminují ovzduší při požárech a dále vlivu používaných hasiv na jednotlivé složky životního prostředí v okolí požářišť. Hlavní pozornost doktorand zaměřil na různé druhy kaučuků a halogenovaných polymerů, z hasiv pak na nejčastěji používanou hasící pěnu Pyrocool B a syntetické pěnidlo Expyrol A3F/AV. Práce má celkem 119 stran, obsahuje všechny požadované náležitosti (prohlášení o původnosti, anotaci, seznam použitých zkratek). Použitá literatura zahrnuje 62 odkazů. Součástí je i 22 příloh, které názorně doplňují řešenou problematiku. V teoretické části se doktorand zabývá současnou situací, která obvykle nastává při zahoření skládek a průmyslových objektů a jejich následném hašení. Také jsou zde shrnuty dosavadní poznatky o produktech hoření halogenovaných polymerů a pryže. Experimentální část práce byla realizována jednak v laboratoři, kde doktorand prováděl pyrolýzní rozklady studovaných materiálů. Dále byly odebírány reálné vzorky z míst skutečných požárů a následně byly vzorky analyzovány v laboratoři. Podle mého názoru doktorand zaujal správné kritické stanovisko k používání jednoduchých detekčních prostředků, které poskytují jen velmi omezené a orientační výsledky. Zaměřil se proto na extraktivní odběr vzorků a jejich následnou analýzu v laboratoři pomocí moderních separačních metod využívajících hmotnostní detektor, který umožní spolehlivou identifikaci vznikajících látek. Významná součást prezentované práce zahrnuje i problematiku odběru vzorků. Při odběru plynných vzorků používal doktorand metodu záchytu těkavých látek na vlákně (SPME) nebo sorpce na pevný sorbent, umístěný v trubičce. Odběr vzorků vod a půd není v práci podrobněji specifikován. Závěrem mého hodnocení konstatuji, že moje výše uvedené kritické připomínky nijak nesnižují dobrou odbornou úroveň disertační práce Ing. Henryka Sikory. Tato práce přináší cenné poznatky pro velmi potřebnou, náročnou a nebezpečnou práci HZS nejen Plzeňského kraje. A proto jsou-li splněny další požadované náležitosti, pak doporučuji, aby tato práce byla přijata k obhajobě a postoupena k řízení o udělení vědecké hodnosti Ph.D.

Navrhovaná známka

Otázky

1. Při citaci použitých literárních zdrojů musí být jednotlivé odkazy řazeny chronologicky. 2. V celé práci užívá autor při prezentaci svých výsledků množné číslo – můžeme pozorovat, můžeme nalézt atd. To je v rozporu s prohlášením v úvodu , kde se konstatuje, že práce byla vypracována samostatně.
3. U vzorce termodegradačního produktu chloroprenového kaučuku je nesprávné číslování jednotlivých uhlíků, což koliduje s názvem, který je však správný. 4. U laboratorních degradačních zkoušek doktorand směšuje pojmy pyrolýza a spalování. Jak se tyto procesy odlišují?
5. K obr. 20 na str. 39, kde je uvedena pyrolýzní aparatura, mám dva dotazy: a) jakým roztokem pyrolýzní plyny procházejí? b) jaká je přibližná teplota při adsorpci na Tenax TA, nedochází k úniku těkavých látek? 6. Byl splněn předpoklad lepší separace degradačních zplodin teflonu na koloně Rt-Alumina BOND/Na2SO4? Proč není v tomto případě uveden chromatogram?
probíhala za příliš vysoké teploty. Je tomu tak? 8. Teplota sorpce zplodin (20 °C) uváděná u pyrolýzy nitrylbutadienového kaučuku se mi zdá nereálná. 9. Na str. 69 až 71 nesouhlasí datum požáru skládky pneumatik s datem odběru vzorků. Čtenář tak může nabýt mylného dojmu, že vzorky byly odebrány o dva roky dříve, než vznikl požár. Prosím o vysvětlení.

Vávrová, Milada

V předložené disertační práci byla řešena problematika vlivu hoření skládek komunálních a průmyslových odpadů, se zvláštním zaměřením na pryž a halogenované polymery. Šíření těchto škodlivých látek do složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší) bylo sledováno v Západočeském kraji v letech 2007 – 2011. Práce je sepsána celkem na 119 stranách textu; při sepisování literární části bylo čerpáno z 62 literárních odkazů, přičemž pouze cca 25 bylo z významnějších časopisů. Součástí práce jsou přílohy znázorňující vybavení mobilní laboratoře, odběry reálných vzorků a také údaje o skládkách ze sledované lokality. Práce je klasicky členěna, text práce je doplněn obrázky a tabulkami. Práce však není po stylistické stránce sepsánamoc pěknou češtinou, některé věty jsou značně kostrbaté, místy chybí nebo přebývají některá slova, rovněž interpunkčních znamének je v textu někdy více, než je zapotřebí. Za větší chybu však považuji to, že práce zahrnuje pouze výsledky do roku 2011 a k obhajobě byla předložena v roce 2014. Teoretická část je zaměřená převážně na popis situací, které nastávají po požáru skládek odpadů, případně hořících objektů. V experimentální části disertační práce jsou prezentovány případové studie. Je zde rozebráno celkem pět případových studií, v nichž jsou charakterizovány produkty pyrolýzy syntetických polymerů, dále hodnocení dopadu řízeného požáru na životní prostředí, požár skládky pneumatik ve Vřesové, požár skládky pneumatik v Tušimicích a požár výrobní haly ve Stodu. Jsem přesvědčena o tom, že na pracovišti doktoranda se v období 2012 – 2013 řešily další případové studie, které mohly rozšířit experimentální část jeho,z hlediska tématu, zajímavé disertační práce. Za přínosné považuji především to, že pro analýzu prováděnou v laboratoři využíval především hmotnostní detektor, pomocí kterého lze jednoznačně identifikovat jak produkty pyrolýzy, tak také spaliny pocházející z požářišť, které vesměs znečišťovaly životní prostředí. Přínosné jsou rovněž poznatky získané při práci v mobilní analytické laboratoři. Závěrem mohu konstatovat, že přes uvedenénedostatky a připomínky k předložené disertační práci vznikla studie, která je originální, protože ukazuje na závažnost dopadu požárů, a to zejména na abiotické složky životního prostředí;vždyť ovzduší a voda jsou matrice, z nichž jsou kontaminující látky dále distribuovány. Tato práce je velmi potřebná zejména pro činnost HZS a bylo by proto dobré, aby poznatky byly rozšířeny i mimo oblast Západočeského kraje. Dosažené výsledky rovněž dokumentují, že autor dizertační práce je schopen samostatně řešit vědecké problémy a interpretovat získané výsledky. Závěrem mohuproto konstatovat, že předložená disertační práce splňuje požadavky kladené na disertační práce podle § 47, odst. 4, zákona č. 111/1998 Sb. a proto ji doporučuji přijmout k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení udělit Ing. Henryku Sikorovi vědeckou hodnost Ph.D.

Navrhovaná známka

Otázky

Součástí předložené disertační práce by měly být také publikace jakéhokoliv charakteru, tj. články, příspěvky na konferencích, postery aj. Můžete je doložit dodatečně, aby byly komisi dostupné při Vaší obhajobě?
1. V literární části disertační práce jsou prezentovány některé publikace pojednávající o polybromovanýchdifenyletherech. Ve výsledcích doložených případových studií jsem je však nenašla. Znamená to, že nebyly v žádných analyzovaných matricích detekovány? Vzhledem k popisu materiálů používaných při hašení, včetně oděvů hasičů,mi to nepřipadá pravděpodobné, protože při jejich výrobě bývají jako retardéry hoření aplikovány. Předpokládala bych, že některé z nich by mohly být detekovány na oděvech hasičů. Také by mohly být identifikovány při posuzování pyrolýzy textilních vláken.
2. Můžete popsat negativní i pozitivní vlastnosti detekčních trubiček? Je možno je aplikovat při hodnocení dopadu všech druhů požárů na životní prostředí? 3. Bylo dle Vašeho názoru vybavení mobilní laboratoře dostatečné, nebo byste doporučil ho ještě o nějaká laboratorní zařízení rozšířit?
4. Pokud byste vycházel z Vašich případových studií, tak uveďte, jaké typy vzorkovačů pro ovzduší byste mohl použít kromě tenaxových trubiček. 5. V řadě případů se Vám podařilo v různých matricích detekovat PAHs. Byly ve vzorcích přítomny také některé substituované PAHs, nebo jste se jejich analýzou vůbec nezabýval? Které substituované deriváty PAHs by bylo možné případně identifikovat v ovzduší?