GABRLÍK, J. Modifikace letounu EV-55 v kategorii CS/FAR 23, Commuter [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.

Posudek vedoucího

Zablatzký, Jiří

Student v diplomové práci pohlíží na modifikaci letounu EV-55 ze 2 variant, pro které provedl základní hmotový rozbor. Na jejich základě se rozhodl pro variantu modifikace, se kterou dále pracuje v dalších kapitolách. Pro vybranou variantu pak spočítal výkonové charakteristiky a stability letounu.V závěru student srovnává hmotnostní a výkonové charakteristiky letounu EV-55 a vybranou modifikovanou variantou. Posloupnost jednotlivých kapitol je logicky uspořádana, jen v počátku práce student uvažuje s hodnotami které dopočítává n následující kapitole. V kapitole 2.1.7. je spočítáno statické zatížení podvozku pro variantu 1. V kapitole 2.2.7. je spočítáno statické zatížení podvozku pro variantu 2. V obou kapitolách je počítáno s úplně stejnými hodnotami, byť při srovnání mušek obou variant modifikace je vzdálenost podvozkových noh od těžiště různá. Vykonové charakteristiky jsou už od pohledu na "Graf 2 Potřebné a využitelné tahy" spočítány špatně, protože potřebné i využitelné tahy se s rostoucí výškou významně mění. V průběhu celé práce se objevují vstupní veličiny, u kterých student často neuvádí kde k nim došel, případně proč volil zrovna tyto hodnoty. K diplomové práci nebyla přiložena žádná výkresová dokumentace. Dle mého názoru by bylo vhodné přiložit výkresy mušek všech variant letounu zmíněných v diplomové práci a jejich těžišťní výkresy. I přes velké množstvá nedostatků doporučuji k obhajobe.

Posudek oponenta

Vaněk, František

Práce obsahuje 54 stran textu a 10 stran příloh. Neobsahuje výkresovou dokumentaci, v přílohách 5 a 6 je uvedeno obrazové porovnání stávající a diplomantem navrhovaných verzí řešeného letounu. Kapitoly 2.1 a 2.2 se zabývají základními geometrickými a hmotnostními údaji diplomantem navrhovaných Variant 1 a 2. Obě varianty mají zvýšenou max. vzletovou hmotnost (7300kg a 6600kg oproti 4600kg), výkonnější pohonnou jednotku (560 kW oproti 400 kW), zvýšený počet cestujících (19 a 17 oproti 9), přetlakovaný trup (buď značně prodloužený, nebo mírně prodloužený a rozšířený), zvětšené křídlo (pro každou variantu jinak), a Varianta 2 má zvětšenou VOP. Je zachována velikost stávající SOP, neboť dle diplomanta je požadavek na její zachování součástí zadání, křidélko a vyvažovací plošky. Je zachováno max. množství paliva a hodnoty spotřeb. Pro obě varianty jsou uvedeny tabulky hmot prázdného letounu a vypočteno zatížení podvozku ze statických reakcí. Na závěr je poté pro další výpočty vybrána Varianta 1 z důvodů menšího nárůstu hmotnosti, lepšího dodržení geometrických parametrů podvozku a zachování max. možného úhlu sklonu letounu při přistání. Údaje o obou navrhovaných variantách jsou v těchto kapitolách podána jako holá fakta bez jakékoliv snahy o jejich odůvodnění či alespoň přibližného rozboru. V následující kapitole 3 je pro vybranou Variantu 2 uvedena tabulka hmot a centráží a zobrazena jejich obálka. Kapitola 4 se zabývá stanovením výkonů, tj. maximální horizontální rychlosti a délky vzletu a přistání. Je přitom naprosto bez úprav použita polára původního letoun. Jako součást této kapitoly je vypočtena obratová a poryvová obálka letounu. V poslední kapitola 5 je proveden rozbor statické podélné a stranové stability. Při stanovení podélné stability diplomant zaměňuje absolutní a bezrozměrnou polohu aerodynamického středu. Ve stranové stabilitě při stanovení derivace součinitele bočivě zatáčivého momentu jsou všechny příspěvky (trup, motorové gondoly, SOP) záporné a je také chybně stanovena mohutnost SOP. Je uvedena hodnota minimální rychlosti řiditelnosti VMCA, ale žádný další rozbor, který by ukázal, zda je velikost SOP dostatečná. Na závěr práce jsou porovnány hmotnosti stávající a navrhované verze řešeného letounu, přičemž uvedená velikost platícího zatížení je takřka totožná, dále jsou porovnány výkony. Diplomantem navrhované úpravy EV-55 jsou zcela nové letouny, v podstatě bez využití stávajících částí, což byla podmínka zadání. Pokud odhlédneme od tohoto faktu a konstatujeme, že se diplomant vydal svou vlastní cestou, tak objem předložených výpočtů a rozborů je velmi malý a s řadou chyb. Dále také chybí jakýkoliv rozbor provozních nákladů nové „varianty“ letounu v porovnání se stávající. Je třeba také zdůraznit, že diplomant měl, jak sám uvádí, k dispozici firemní dokumentaci původního letounu, tj. aerodynamické a geometrické údaje a hmotnostní rozbor. Předložená diplomová práce dle mého názoru nesplňuje svým obsahem ani rozsahem zadání a proto ji nedoporučuji k obhajobě.

eVSKP id 38350