SZYMANIK, A. Měření spotřeby energie na bázi open source technologií v automatizaci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Zadání diplomové práce pochází z praxe, autor si zadání zajistil sám a realizoval automatizační úlohu – řízení spotřeby elektrické energie na bázi čtvrthodinového maxima pro potřeby dopravního podniku. Řešení probíhalo pod vedením konzultanta z praxe. Cíle práce, stručně uvedené v zadání, nebyly v úvodu upřesněny. Práce samotná tak začíná vysvětlením motivace, až příliš stručnou zmínkou o konkrétní úloze, pro kterou je platforma hledána a následně již rovnou popisem první z uvažovaných řídicích platforem. Bližší upřesnění požadavků je pak poskytnuto až v kapitole č. 4. V úvodní části autor přiměřeně popisuje perspektivní platformy a z úvodních kapitol je pak přínosnou především kapitola 4, kde autor srovnává jednotlivé platformy mj. z pohledu ceny pro jím stanovenou konfiguraci. Konkrétní proudová zatížitelnost vstupů/výstup, nebo napěťové úrovně nejsou uvedeny, stejně jako další technické parametry, které si tak případný zájemce musí dohledat v dokumentaci modulů. Díky tomu pak u cenového porovnání vstupů a výstup není jasné, zda je srovnáváno srovnatelné. Při srovnávání podpory komunikačního rozhraní Modus autor většinou neuvádí, zda je implementován Modbus server, nebo jen Modbus klient. Autor na základě cenové rozvahy jako vhodnou pro danou úlohu doporučuje platformu UniPi Patron, nicméně realizační část práce bez bližšího vysvětlení je založena na platformě Wago. Realizovaná úloha relativně jednoduchá, takže autor měl dost prostoru věnovat zvýšené úsilí textové části práce, k čemuž ale bohužel nedošlo a první polovina práce je tak spíš průměrná. Jaké spotřebiče mají být ovládány dozvíme jen tak mimochodem v kapitole 5.3 Následný popis řešené úlohy a popis způsobu řešení je adekvátní, nicméně logické uspořádání by mohlo být lepší. V závěru autor hodnotí dosažené výsledky a navrhuje i způsob úpravy pro zpracování rychlejších pulsů – bohužel bez uvedení toho, pro jak rychlé pulsy považuje za nutné úpravu provést. Zadání bylo splněno v celém rozsahu, práci jako celek hodnotím jako dobrou a doporučuji k obhajobě.
Zadání nejspíše pochází z firmy, ve které student pracuje a kde měl podporu při vypracování jednotlivých bodů zadání, což se také odrazilo na použitých prostředcích a některých předpřipravených částí. Rešerše dostupných řešení je dobře provedená, avšak autor se nezaměřil na open-source systémy, jak píše, ale na komerční platformy typu edge/PLC. Aplikace pro PLC a HMI byla vytvořena dle návrhu a zvolených požadavků, které nebyly náročné, avšak splňují vytyčené cíle. Práce je podle názvu zaměřena ne predikci spotřeby výkonu s následnou regulací, z čehož autor uvedl predikční rovnici založenou na průměru s částečným váhováním předcházející průměrné hodnoty. Z hlediska regulace je pouze slovně uveden algoritmus odpínání skupin zátěží na základě prostého porovnání hodnot. Očekával jsem zpracování teorie predikce výkonu a syntézy regulátoru. Dále jsem očekával rozbor typických scénářů a chování systému. Dále si autor stěžuje na nepřesné měření času pomocí standardního digitálního vstupu PLC, což znepřesňuje měřenou hodnotu výkonu. Nakonec autor ještě k tomu tvrdí, že aplikace nebyla realizována na vybrané platformě, takže ani nemá ověřenou funkčnost systému. Student popsal všechny body zadání dostatečně, čemuž napomohlo i to, že vytvořená aplikace nebyla komplexní. Práce obsahuje pouze několik překlepů. Po formální stránce jsem neshledal nesrovnalosti. Převážná část použité literatury se vztahuje k rešerši komerčních produktů, přičemž zbylou část tvoří návody pro implementaci software.
eVSKP id 151859