MALATA, M. Analýza rozdílů v biomechanických parametrech při tréninku fotbalistů na přírodní, nebo umělé trávě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2024.
Téma práce je spojené se sportovními technologiemi a zabývá se porovnáním rychlostních dovedností a změny směru fotbalistů na umělé a přírodní trávě na základě kterého se autor snaží ověřit, zda tato rozdílná rychlost také souvisí s větším rizikem zranění. Práce svým rozsahem 53 stran odpovídá požadavkům a rozsahu pro potřeby psaní bakalářské práce. Struktura práce se dělí celkem 9 kapitol, které bych příště doporučoval strukturovat tak, aby bylo zřejmé, jaký je hlavní cíl a stanovené hypotézy a zřetelně oddělit část metodiky. Takto může mít čtenář problémy s orientací v těchto poměrně důležitých částech práce. V teoretické části práce se čtenář seznámí se základními pojmy a teoretickými poznatky, které jsou potřebné pro pochopení výsledků a závěrů práce. Autor pracuje s řadou tuzemských a zahraničních zdrojů. Jako nedostatečnou považuji část popisu použitých přístrojů a zařízení. V případě, že bude číst práci čtenář, který není odborníkem na danou problematiku, jen těžko bude chápat souvislosti. Hlavní cíl práce je součástí kapitoly Metodika, což nebývá obvyklé. Objevují zde také stanovené hypotézy, které jsou dle mého názoru poměrně komplikované a hůře se v nich orientuje. Naopak oceňuji popisu testového protokolu, která je doplněna o pořízenou fotodokumentaci a názornou infografiku. Kapitolu 6 Zpracování dat z pilotního měření bych doporučoval zapracovat spíše do metodické části práce jako výchozí bod pro stanovení metodického postupu. Výsledky zpracoval diplomant poměrně přehledně. Zde autor prokázal, že se v dané problematice orientuje a snaží se odpovědět na stanovené hypotézy. Některé formulace výsledků jsou poměrně obecné a ne vždy se autorovi podařilo výsledek vhodně interpretovat, což do jisté míry souvisí i s komplikovaností stanovených hypotéz. Svoji roli hraje také nízký počet probandů. Tento fakt se také projevuje v závěrech práce, které jsou poměrně strohé a hůře čitelné. Práce je doplněna i částí diskuse, kde se autor snaží výsledky práce kriticky posoudit s ohledem na další dostupné výsledky odborných prací zaměřených na podobné téma. Autora práce chválím za formulaci limitů práce, které vhodně doplňují celkový kontext. Zadání bakalářské práce bylo splněno. I přes výše uvedené výtky se však jedná o dobrou práci, která odpovídá požadavkům na psaní bakalářské práce. Práci hodnotím známkou C – 75 bodů
Téma práce je spojené se sportovními technologiemi a odpovídá požadavkům na bakaláře pro závěrečnou práci. BP je napsaná na 49 stranách, obsahuje 6 tabulek, 12 obrázků a tři přílohy. Počet použité literatury byl dostatečný. Struktura práce má charakter závěrečné práce. Práce obsahuje 9. kapitol, všechny teoretické části mohly být v jedné. Nedostatkem je chybějící samostatná část, ve které jsou uvedeny cíle práce, výzkumné otázky nebo hypotézy. Není logická podkapitola Stanovení hypotéz a je zde vysvětlován cíl práce. Jako součást metodiky práce to není vhodné. Teoretická část je odpovídajícím východiskem pro zpracování daného tématu v praktické části. Bakalář zde popisuje všechny potřebné oblasti, kterých se téma dotýká nebo s čím bude v praktické části pracovat. Část popisující měřicí zařízení pro danou tématiku mohla být lepší, mohlo zde být popsáno i více možností, jak danou problematiku biochemických proměnných měřit. Metodická část začíná neobvykle podkapitolou o stanovení hypotéz, jejíž součástí je i stanovení hlavního a vedlejšího cíle. Myla by být samostatná kapitola. Vedlejší (zde další cíl) cíl je stanoven poměrně široce, ale lze z něj vyjít pro definování hypotézy. Ta je nekonkrétní, stanovená problematicky, není zde stanovena žádná konkrétní proměnná. Pokud máme v hypotéze více proměnných, je pro prokázání potřebné, aby byly dosaženy pro všechny proměnné buď významné rozdíly nebo nevýznamné rozdíly. To je obtížné, stačí když jedna proměnná bude jiného názoru, tak nelze hypotézu potvrdit. S tak široce stanovenou hypotézu je velmi obtížné pracovat. V metodické části chybí technický popis senzorů (IMU), které mají zajistit některé výsledky pro prokázání hypotéz. Popis v teoretické části je z pohledu bližšího seznámení s měřicími přístroji nedostatečný. Uvedení pilotního šetření s výsledky nebylo třeba, stačilo uvést, že proběhlo a na základě jejich byly provedeny změny, které by popsal. Vyvodit z uvedených výsledků, že se zaměří jen na osu y z IMU by bylo vhodné vysvětlit, protože to z textu nelze pochopit. Na straně 32 je tvrzení, že byla potvrzena hypotéza. Nebyla doložena žádná statistika, která by to potvrdila, a ani samotná hypotéza zde nebyla uvedena. Na str. 35. jsou uvedeny výsledky z měření jednotlivých účastníků. K tabulkám by měly patřit i celkové průměrné hodnoty skupin, popisná statistika souborů. Nicméně bych tabulky očekával spíše ve výsledkové části, ve shodě s popiskem, který uvedené tabulky označuje jako výsledky. Je to trochu nepřehledné. Zpracování dat z IMU bylo založeno na změnách pohybu osy y, které májí podle bakaláře větší vztah ke zraněním v této oblasti. Tento pohyb byl měřen jen pomocí jednoho senzoru nebo více senzorů? Byly na obou dolních končetinách? Výsledková část Oponentovi chybí pro lepší přehled o dosažených výsledcích tabulky, které byly uvedeny v metodické části a také souhrnné pro výzkumný soubor, pro lepší orientaci. Proto zcela nerozumí popisu v textu, který srovnává test ve sprintu na 30 metrů na obou površích, že skupina byla 0,985 krát rychlejší na umělé trávě než na přírodní. Toto tvrzení není relevantní, když student statistiky doložil, že rozdíl je nevýznamný, tudíž že výsledky jsou si podobné a nelze napsat, že test na některém z povrchů byl rychlejší. Výsledek testu na 30 m na str. 39._ pokud není statistický významný rozdíl mezi během na vybraných površích, nelze napsat závěrečnou větu, že na umělé trávě jsou hráči x násobně rychlejší než na trávě přírodní. Autor popřel svůj výsledek. U výsledků IMU na stejné straně (39) bych požádal studenta o vysvětlení výsledku o velikosti lokálně maximálních rozsahů pohybu v hlezenním kloubu v ose y u testu běh na 30 m, kde na přírodní trávě byla prezentována hodnota -6,37±1,732 stupně a na umělé trávě – 9,567±1,013 stupně. Není třeba vysvětlit významnost rozdílů ale vlastní hodnoty, proč byl větší pohyb v hlezenním kloubu na přírodním trávníků. Prosím o vysvětlení i pro test agility. Diskuze odpovídá výsledkům dosaženým ve výzkumu a je v souladu s vybranými studiemi, které se zabývají podobným výzkumem. Byl bych opatrný s tvrdými závěry ohledně zranění z takového výzkumu, pokud autor pracuje jen úhly v kotníku a teoretickými předpoklady pro zranění a nemá ve výzkumu i zaměření na změny v hlezenním kloubu u hráčů zraněných. Pozitivně hodnotím vyjádření k limitům práce, které autor dokáže definovat a brát v úvahu při vlastní studii. Bakalář naplnil záměr práce, kterou doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 159343