KRATOCHVÍLOVÁ, R. Rozpustnost a disociace huminových kyselin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Studentka testovala možnosti stanovení disopciační konstanty huminových kyselin spektrofotometricky. Podařilo se jí optimalizovat podmínky stanovení tak, že tato metoda je dále použitelná v oblasti huminové chemie. Dosažené výsledky plně odpovídají zadání práce.

Posudek oponenta

Jaroslav,, Záhora

Předložená práce je rozčleněna na Úvod (1 str.), Teoretická část (9 str.), Experimentální část (2), Výsledky a diskuze (10), Závěr (1), Seznam použité literatury (2) a Seznam použitých zkratek a symbolů (1). Teoretická část je bezesporu těžištěm a východiskem pro experimentální část bakalářské práce. S drobnými výhradami stran několika formulačních nepřesností v obecných charakteristikách na straně 8 (viz. níže) nás autorka přehledně, stručně a přesto výstižně provází dvanácti vědeckými pracemi týkajícími se tématu rozpustnosti a disociace huminových kyselin. Pokračuje přehledem podstatných poznatků z dalších šesti vědeckých prací, týkajících se již výlučně spektrofotometrických metod stanovení disociačních konstant organických látek, aby doložila vhodnost a aktuálnost zvolené metody pro vlastní experimenty. Na deseti následujících stranách nás autorka seznamuje s výsledky vlastních experimentů. Představují úctyhodné množství práce a díky jejímu představení v bakalářské práci si dovolím konstatovat, že autorka dokládá vlastní způsobilost pro další badatelskou činnost. Experimentální část není na jiných univerzitách nutnou součástí bakalářské práce a o to více si cením také kritického pohledu na vlastní výsledky a jejich porovnání s metodou podle Hendersona-Hasselbacha. Ozdobou by byla v této části i polemika s jinými autory z bohatého rejstříku poznatků v rešeršní části, ale to je pouze výzva pro budoucí "snad" navazující práci diplomovou. Celkově hodnotím bakalářskou práci jako mimořádně zdařilou a velmi hodnotnou. Komentář k formulačním nepřesnostem na straně 8: V první větě Úvodu se dozvíme, že huminové kyseliny jsou řazeny do široké skupiny organických látek, které mají rostlinný původ. Přesto ale na straně 8 hovoříte na prvním místě o živočišných tělech jako o zdrojích. Pozor také na charakteristiku procesu humifikace. Podle Vás se jedná o: " .... chemický či biochemický rozpad (tlení) organické hmoty a případně do ní může být zahrnována i syntézu(a) mikroorganizmů." Vzhledem k důležitosti procesu humifikace ve Vaší práci bych doporučoval rozšíření a zpřesnění charakteristiky, např.: "Humifikace je komplex složitých procesů probíhajících za spolupůsobení mikroorganismů, při kterém dochází vlivem složitých biologických, chemických a biochemických procesů k částečnému rozkladu mrtvé organické hmoty, k mikrobiální resyntéze, kondenzaci a polymerizaci jednotlivých dílčích produktů. Výsledkem humifikace jsou vysokomolekulární huminové látky." Pro další publikační aktivity bych doporučoval vyhnout se formulacím typu: "HK 3 prodělala během své přípravy dialýzu a lyofylizaci." Chápu sice, že k Vašim "humínkům" vzhlížíte s velkou úctou, což je z Vaší práce také cítit, ale čtenář by mohl hledat v dalších řádcích informace o rekonvalescenci příp. o resuscitaci Vaší HK 3. Nicotná okrajová poznámka: ... vím, že ve výkladu zkratek jde o překlep a že namísto "HA 3" měla být správně uvedena "HK 3", ale pokud používáte ve své práci současně zkratku HA pro slabou jednosytnou kyselinu, tak tím nechtěně testujete pozornost čtenáře. Několik dalších nepodstatných překlepů jsem vyznačil v zapůjčené práci tužkou. K práci mám následující otázku: Jaké bude další směřování Vaší experimentální práce?

eVSKP id 24827