WAWROSZOVÁ, S. Stanovení zearalenonu ve sladovnickém ječmeni [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Běláková, Sylvie

Předložená bakalářská práce se zabývá stanovením obsahu zearalenonu ve sladovnickém ječmeni ze sklizně z roku 2014. Vzorky ječmene byly analyzovány imunochemickou metodou ELISA. U vybraných vzorků byl obsah zearalenonu stanoven metodou LC-MS/MS po předchozím přečištění přes SPE kolonku. Obě metody byly porovnány. Dále byl sledován výskyt zearalenonu ve vzorcích meziproduktů výroby sladu odebraných z tradiční humnové sladovny v ČR v roce 2015. Studentka přistupovala k řešení zadaných úkolů svědomitě a iniciativně. Projevila velkou míru samostatnosti a bez potíží zvládala práci s náročnou přístrojovou technikou. Bakalářská práce je po formální i odborné stránce na velmi dobré úrovni. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a hodnotím celkovou známkou výborně (A).

Posudek oponenta

Čumová,, Martina

Práce v rozsahu 59 stran má nejen teoretický charakter, ale i rozsáhlou experimentální část a v plném rozsahu splňuje dané zadání. V teoretické části se autorka věnuje popisu pivovarských surovin, plísní a jejich toxických sekundárních metabolitů. Dále je diskutována produkce fusariových mykotoxinů, legislativní požadavky Evropské unie a možnosti stanovení mykotoxinů v materiálech rostlinného původu. Autorka pojala zpracování daného tématu komplexně, a tak kromě teoretické části nechybí ani experimentální část, která by však mohla být přehledněji členěna. Autorka se v experimentální části zabývala stanovením ZON v úctyhodných 90 vzorcích sladovnického ječmene imunochemickou metodou ELISA. Pozitivní vzorky byly dále proměřeny moderní instrumentálně analytickou koncovkou, kterou je kapalinová chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostně spektrometrickou detekcí (LC-MS/MS). Dále bylo metodou LC-MS/MS testováno na přítomnost ZON i 11 meziproduktů výroby sladu. Autorka se kromě validace, také věnovala optimalizaci hmotnostně spektrometrických podmínek a srovnání různých SPE technik pro přečištění extraktů. Seznam použité literatury předložené bakalářské práce je obsáhlý, obsahuje celkem 51 odkazů. Kladně hodnotím využití i řady cizojazyčných zdrojů. V práci se vyskytovaly gramatické chyby a překlepy pouze ojediněle a nesnižují celkovou úroveň bakalářské práce. Velmi oceňuji, že práce je experimentálního charakteru a autorka se tak seznámila s analytickými postupy, se kterými se většina studentů seznamuje až v magisterském studijním programu. K práci mám následující připomínky formálního charakteru, které by mohly být brány v úvahu zvláště při tvorbě další (např. diplomové) závěrečné práce: 1. Doporučila bych provedení revize anglického abstraktu. 2. Tabulky, které pokračují na následující stránce, by měly obsahovat záhlaví sloupců a řádků (str. 9, 38, 43). 3. V textu chybí odkazy na tabulky (Tabulka 7, 8 a 10). 4. V textu chybí odkazy na obrázky (Obrázek 4-9, 11, 15, 17, 18). 5. V experimentální části autorka píše větu: „Po promytí byla voda z jamek pořádně vyklepána.“ Tuto větu by bylo vhodné nahradit nebo lépe uzpůsobit vědecké publikaci. 6. Rovnice na straně 37: matematické vzorce se píší na zvláštním řádku, odděleného od okolního textu volnou řádkou. Vzorce by měly být očíslovány. 7. Zjednodušit větu na straně 37: S výjimkou odrůdy Laudis 550, kde........ 8. Kalibrační závislost je uváděna pokaždé v jiných jednotkách, ng/ml nebo µg/kg. Po přepočtu na základě přípravy vzorků vyplývá, že se jedná číselně o stejné hodnoty, ale bylo by vhodné v celém textu pracovat konzistentně, tj. s použitím µg/kg. 9. Stanovení výtěžnosti na str. 39 bylo spíše prováděno metodou standardního přídavku ZON k blankové matrici s následnou kvantifikací pomocí externí kalibrace. 10. Popisky tabulek a obrázků jsou v mnoha případech nedostatečné. Popisky by měly umožnit čtenáři okamžité zorientování v tabulce/obrázku i bez podrobného pročítání předchozího textu. Uvedené připomínky nesnižují kvalitu předložené bakalářské práce a hodnotím tuto práci jako výbornou, protože obsahuje velmi mnoho výsledků, které budou mít pravděpodobně i praktický dopad pro VÚPS v Brně, kde autorka zpracovávala předloženou práci. Otázky k obhajobě a připomínky k práci: 1. V předložené práci je zmíněn proces vzorkování. Bylo by zde na místě zmínit, jakou důležitost hraje vzorkování právě v mykotoxinové analytice. V čem je vzorkování v mykotoxinové analytice o tolik specifičtější nežli při stanovování jiných kontaminantů? 2. Z jakého důvodu byl do porovnání množství ZON získaného ELISA a LC-MS/MS zahrnut také vzorek T89? Tento vzorek neobsahoval dle ELISA ZON v množství nad LOQ (25 µg/kg). 3. Mohla byste prosím podpořit/porovnat zjištění, že ELISA poskytuje nadhodnocené výsledky, také některou z dosud publikovaných prací? 4. Podle čeho by se dala odlišit konjugovaná forma zearalenonu od samotného zearalenonu, kdyby byly tyto látky ve směsi, která by se analyzovala technikou LC-MS/MS.

eVSKP id 82362