GOJKOVIC, Ž. Produkce, charakterizace a využití biomasy různého původu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
Ing. et Ing. Živan Gojkovič je v současné době studentem 5.ročníku doktorského studijního programu „Chemie a technologie potravin“. Studium zahájil 3.7.2009. V březnu 2014 předložil ing. Gojkovič disertační práci na téma „Production, Characterization and Utilization of the Biomass from Various Sources“. Disertační práce byla řešena jednak v laboratořích FCH VUT v Brně a rovněž v rámci mezinárodních mobilitních programů MŠMT a programu Erasmus na pracovišti University of Huelva, Algal Biotechnology Group of International Centre for Environmental Research (CIECEM). V období říjen 2013 – květen 2014 řešil část práce v rámci výběrového bilaterálního projektu „Grant from Agrifood Campus of International Excellence (ceiA3) for foreign PhD-students“ jako doktorát pod dvojím vedením (na základě smlouvy mezi VUT Brno a University Huelva uzavřené na úrovni rektorů). V rámci doktorského studia byly realizovány všechny experimenty, doktorand splnil veškeré předepsané zkoušky a v roce 2012 úspěšně složil státní doktorskou zkoušku. Jak již bylo zmíněno, v průběhu studia absolvoval ing. Gojkovič několikrát zahraniční pobyt na Universitě v Huelvě (Španělsko), kde se kromě výše zmíněného projektu podílel na dalších projektů a spolupráce s průmyslovou praxí. Absolvoval řadu odborných kurzů a zvládl kromě mateřského jazyka (srbština) a češtiny (jazyk studia) plynně i angličtinu a španělštinu. V průběhu řešení disertační práce se ing. Gojkovič podílel mimo jiné na výuce jako konzultant bakalářských prací a prací SOČ. Dosažené výsledky byly prezentovány formou 3 již uveřejněných publikací v mezinárodních časopisech s IF a jednoho příspěvku v recenzním řízení, dále 4 příspěvků s plným uvedením textu ve sbornících a rovněž formou dalších 5 příspěvků na mezinárodních konferencích a konferencích s mezinárodní účastí konaných v ČR a SR (1 přednáška na mezinárodní konferenci). Ing. Gojkovič je komplexní flexibilní osobnost s výraznou schopností týmové práce, s řadou teoretických i praktických zkušeností v oblasti produkce, zpracování, analýzy a využití biomasy různého původu k produkci metabolitů s vysokou přidanou hodnotou. Získané výsledky zadaného tématu byly shrnuty ve zdařilé disertační práci sepsané v anglickém jazyce. Disertace dokumentuje tvůrčí přístup k práci, odbornou úroveň a přehled ing. Gojkoviče ve studované tématice. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s platnou legislativou doporučuji, aby byla disertační práce přijata k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení byla Ing. et Ing. Ž. Gojkovičovi udělena vědecká hodnost Ph.D.
Předložená dizertační práce byla zaměřena na vysoce aktuální téma, a to na úpravu biomasy izolovanou ze dvou odlišných matric a na možnosti jejího dalšího použití. Práce je sepsána celkem na 93 stranách textu; a to je psána velmi pěknou angličtinou, bez překlepů a po stylistické stránce je pro čtenáře vysoce zajímavá.Tato práce byla zpracována částečně na FCH VUT v Brně pod vedením doc. RNDr. Ivany Márové, CSc. a částečně ve Španělsku, na univerzitě v Huelvě, pod vedením Dr. Ines Garbayo Nores. Je rozdělena klasickým způsobem, na teoretickou a experimentální část. Při sepisování teoretické části dizertace bylo čerpáno celkem ze 144 literárních pramenů. Celá práce je dobře zpracována také graficky, text je vhodným způsobem doplněn grafy, tabulkami a schematy, které umožní podstatně lepší orientaci v dané problematice. V teoretické části se však, a to podle mého názoru, vyskytuje poněkud nepoměr v textu zaměřeném na využití kuřecí kůže a na využití řas pro produkci, charakterizaci a následné využití biomasy. Oblast, která je zaměřená na biomasu získanou ze zvířecích organismů, je popsána příliš stručně, v porovnání s částí zaměřenou na aplikaci řas. V současnosti představuje biomasa vysoce důležitý problém. Důvodem je nejen to, že biomasa představuje buď zdroj surovin pro potravinářský nebo i jiný průmysl, případně může být zdrojem kontaminace ekosystémů, zejména agrárních. Celá práce byla tématicky rozdělena na dvě oblasti, a to na oblasti, kde může být biomasa využita. Proto byly v rámci práce posuzovány dva typy matric, ze kterých byla získávána biomasa, a to na kuřecí kůže a na mikrořasuChlorella sorokiniana. Obě tyto oblasti představujív práci nezávislé celky, z nichž první část pojednává o biomase vznikající z kuřecí kůže, druhá potom pojednává o speciálních řasách. V teoretické části zaměřené na produkci biomasy vznikající z kuřat je popisována izolace kolagenu z kuřecí kůže. Získaný kolagen byl potom charakterizován jako kolagen I. Tento izolovaný kolagen byl analyzován stejným způsobem, a to současně s dalším kolagenem, který byl rovněž izolován ze živočišných tkání, tj. z kůže vepřů. Pro charakterizaci tohoto izolovaného kolagenu byly použity dva postupy, ato ultrazvuková spektroskopie a viskozimetrie. Základní vlastnosti této izolované biomasy byly prokázány právě ultrazvukovou spektroskopií, pomocí které bylo možné prokázat rozdíly mezi kuřecím a hovězím kolagenem. Zejména byla zjištěna teplota zkapalňování, která byla u obou typů živočišných kolagenů odlišná. Viskozimetrie sloužila k tomu, aby byla prokázána tepelná stabilita. Kromě toho bylo pomocí této metody prokázáno, že kuřecí kolagen obsahuje dvakrát vyšší množství lysinu. Provedené pokusy rovněž umožnily stanovit, že kuřecí kůži lze použít jako alternativní zdroj kolagenu typu I, který může být následně aplikován jak v potravinářském průmyslu, tak také v biomedicíně. V souvislosti s biomasou zelené řasy bylo zpracováno více experimentů, které byly zpracovány právě ve Španělsku. Použitá biomasa byla obohacena esenciálním prvkem selenem; toto obohacení bylo prováděno především proto, aby bylo možné prokázat, zda přítomnost selenu ovlivňuje životaschopnost řas a jejich morfologii. V dalších experimentech se autor dizertace věnoval především selenu a jeho ovlivnění biomasy řas. Možná by bylo vhodné si také ověřit, zda na tuto biomasu, vzniklou z řas, nemají vliv rovněž některé další esenciální prvky, zejména zinek, případně měď. Kromě toho by bylo pravděpodobně vhodné si ověřit, zda by bylo možné tyto řasy použít například k jejich odstranění, případně k jejich degradaci. K vlastní práci nemám žádné podstatné připomínky, které by snižovaly vysokou úroveň předložené dizertační práce. Na základě toho navrhuji, aby byl pan Ing. Živan Gojkovic připuštěn k obhajobě a aby mu po její úspěšné obhajobě byla udělena hodnost Ph.D.
eVSKP id 76816