KANDRA, M. Simulace kvadrupólového hmotnostního filtru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Mário Kandra nastudoval a popsal princip funkce separace iontů pomocí kvadrupólového filtru. Dále vytvořil funkční simulátor průletu iontu kvadrupólovým filtrem včetně grafického rozhraní a porovnal trajektorie některých vybraných iontů při známých parametrech filtru. Zadání práce, tak jak bylo formulováno, je splněno a nemám k hotovému řešení žádné připomínky. Student k práci přistupoval aktivně, dostatečně využíval konzultací a ukázal schopnost na zadaném tématu samostatně pracovat. Práce je podložena studiem dostatečného množství adekvátní, z velké většiny cizojazyčné literatury. Zejména přehledová část by však zasloužila důkladnější citaci literárních zdrojů. Formální, ale také obsahová stránka práce utrpěla zejména v části věnující se popisu algoritmu a výsledkům, kterou student řešil až v samotném závěru semestru. Princip algoritmu a volba většiny parametrů zde není příliš dobře objasněna a text nemá žádnou logickou strukturu. V textu je často přistupováno k neodborným větným formulacím. Celkově práci hodnotím známkou C/78 bodů.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma simulace kvadrupolólového hmotnostního filtru. V teoretické části je stručný úvod do hnotnostní spektrometrie a podrobný popis kontrukce kvadrupólového hmotnostního filtru včetně fyzikálního popisu jeho funkce. Podrobně prostudoval návrhu parametrů filtru s ohledem na stabilitu a pro tento účel navrhl a realizoval programovou aplikaci v prostředí Matlab. Nasimulované výsledky student srovnává s teoretickými předpoklady, viz obr. 4.2 – 4.6. Výsledky slovně také popisuje a vyvozuje v jednotlivých případech hodnocení návrhů kvadrupólového hmotnostního detektoru. Na závěr uvádí příklad separaci iontů o různé hmotnosti při daném nastavení detektoru. Výsledky jsou dostatečně diskutovány a výsledná aplikace je funkční. Po obsahové stránce mám výtku k relativně krátkému popisu aplikace. Text je relativně strohý a některých místech by bylo vhodné použít detailnější popis. Určitě by bylo vhodné doporučit laikům i parametry, které by bylo možné nastavit pro ukázky stabilního i nestabilního návrhu detektoru. Grafy (obr. 2.10, 4.2, 4.3 a další tohoto typu) mají nevhodně zvolený pospis os. Z formálního hlediska mám výtku k nesprávnému používání citací (seznam literatury u zvoleného typu citací by měl být abecedně řazený), obr. 2.3 není z uvedené liretaury a text obsahuje několik gramatických chyb. Kvalita některých obrázku není dostatečná a popisky jsou nepřiměřené. Celkově však práce působí dobře, text je logicky členěný a srozumetlý i když relativně strohý. Student prokázal schopnost danou problematiku nastudovat a navrhnout aplikaci, kterou bude možné použít např. ve výuce.
eVSKP id 84356