TRÖDLEROVÁ, M. Vliv doby skladování potravin rostlinného původu na stanovení jejich autenticity [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Fialová, Lenka

Bakalářská práce Martiny Trödlerové je zaměřena na sledování vlivu doby skladování ovocných pyré na výsledky jejich analýzy pomocí real-time PCR a HPLC. V rámci experimentální části práce bylo připraveno několik modelových ovocných pyré s různými obsahy jablečné a broskvové složky. Z uvedených pyré byla postupně po určité době skladování izolována DNA, a taktéž byly připraveny extrakty pro HPLC. Izolovaná DNA byla analyzována pomocí real-time PCR - bylo sledováno, jak se mění amplifikovatelnost DNA izolované z ovocných pyré v závislosti na délce skladování těchto pyré, a to s využitím dvou párů primerů amplifikujících PCR produkty různých délek. V rámci HPLC analýz byla sledována přítomnost fenolických látek ve vzorcích. Studentka k řešení experimentální části práce přistupovala aktivně a se zájmem. Techniky využívané v rámci práce si rychle osvojila, pracovala samostatně, a experimenty si dokázala dobře zorganizovat. Projevila také pevné nervy, když byla její práce na určitou dobu přerušena kvůli vyplavení laboratoře a poruchám některých přístrojů, které byly pro její práci potřebné, a podařilo se jí stihnout všechny naplánované experimenty. Zmíněné přerušení práce (a časová tíseň, která vznikla v jeho důsledku), se ovšem podepsalo na finální podobě bakalářské práce, konkrétně na diskusi výsledků a závěru, které jsou podané dosti stručnou formou. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B - velmi dobře.

Posudek oponenta

Šislerová, Lucie

Studentka se ve své práci zabývala vlivem skladování jablečno-broskvových pyré na možnost stanovení autenticity jednotlivých složek. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku vybraného ovoce, přípravu pyré a metodami PCR a HPLC. Teorie je poněkud stručná a obsahuje kapitoly nevztahující se k samotné práci. V experimentální části byla připravena pyré z jablek, broskví a jejich kombinace a skladována po dobu 22 týdnů, v průběhu, kterých byly z pyré odebrány a lyofilizovány vzorky ve čtyřech časech, z nich byla dále izolována DNA pro RT-PCR a následnou analýzu křivek tání a gelovou elektroforézu. Pro PCR byly vybrány dvě sady primerů z článků, které ale nebyly dále nijak charakterizovány (zdali jsou primery specifické pro nějaký organismus, délka…). Pro každou sadu vzorků byly v grafech uvedeny amplifikační křivky, křivky tání a snímek z gelové elektroforézy. U grafu 1 a 2 jsou prohozeny popisky a všechny grafy křivek tání jsou v práci jako výřezy, které způsobují falešně pozitivní výsledky některých vzorků. Grafy křivek tání jsou kompletně v přílohách, kde je patrné, že hlavní pík velké většiny vzorků je při jiné teplotě než pro pozitivní kontrolu. Toto lze vysvětlit jen tím, že pro pozitivní kontrolu byly zvoleny jiné primery než pro zbytek vzorků a v práci to nebylo zmíněno nebo byly vybrány primery vysoce nespecifické. V samotné práci jsou ale vybrány oblasti grafu mimo hlavní pík vzorků. V průběhu popisu křivek tání se mění specifická teplota tání pro pozitivní kontrolu, která by měla být hodnotou neměnnou, jelikož počet GC a AT v amplifikované DNA by měl být stále stejný. V několika případech výsledků amplifikačních křivek dosahuje negativní kontrola po pozitivní kontrole druhého nejvyššího signálu. Ve výřezech křivek není patrný pík pro negativní kontrolu, v kompletním grafu v přílohách ano ale na gelové elektroforéze nebyla přítomnost DNA nikdy zaznamenána. V případě gelů není možno rozeznat dle čeho bylo vyhodnoceno, zdali je nález pozitivní či negativní, tato skutečnost může být částečně způsobena zhoršením viditelnosti kvůli focení a tisku. V druhé části experimentu byla měřena přítomnost fenolických látek pomocí HPLC. Byly stanoveny celkem 4 látky z nichž byl vybrán phloridzin, který by mohl sloužit jako marker přítomnosti jablek ve výrobku. Pro phloridzin byla dopočítána i koncentrace ve vzorku a je patrný klesající trend obsahu této látky v závislosti na čase skladování. Vhodný by byl alespoň jeden ukázkový chromatogram z měření, jinak tato část byla zpracována velmi stručně ale přehledně. Práce obsahuje typografické nedostatky, které jsou ale v rámci bakalářské práce zanedbatelné. Z naměřených dat je patrné, že bylo odvedeno velké množství práce, bohužel kvůli chybným vyhodnocením a téměř chybějící diskuzi nebyla tato práce patřičně využita. Veškeré výsledky byly shrnuty ve stručném závěru. I přes nastalé nesrovnalosti a nedostatky si za odvedenou práci studentka zaslouží stanout u obhajoby s navrhnutou známkou C.

eVSKP id 149055