DOSPĚL, L. Zlepšení energetických parametrů jednofázových asynchronních motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Leoš Dospěl dobře pochopil, smysl a význam zadání a vypracoval bakalářskou práci pečlivě a odpovědně. Postup práce pravidelně konzultoval s vedoucím a dbal na připomínky. Velmi cenné je to, že se podařilo získat od firmy ATAS Náchod dva vzorky jednofázových motorů s úpravami (i když druhý poměrně pozdě) a alespoň jeden se podařilo změřit. Bakalářská práce tak tvoří poměrně dobrý základ pro další pokračování prací v oblasti jednofázových motorů. Bakalářská práce splňuje požadavky zadání a mohu ji doporučit k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 43 stran a obsahuje úvod a pět kapitol včetně závěru. Neformálně lze práci rozdělit na dvě části. První část je věnována teoretickému popisu různých jednofázových motorů. Druhá část práce je zaměřená prakticky, je zde proveden rozbor ztrát konkrétního jednofázového motoru a jsou zde navrženy metody pro snížení ztrát. Jedna z navržených metod, konkrétně vliv silnějšího statorového vodiče, je prakticky ověřena laboratorním měřením. Některé části práce jsou psány v první osobě, což u technických prací nebývá zvykem. V práci se vyskytují překlepy a na některých místech chybí mezera mezi číslem a jednotkou. V hlavičkách tabulek není použito horního a dolního indexu. Text na str. 33, tvrdí, že sešikmení rotorových tyčí má smysl pouze v případě, že jsou tyče izolované od plechů, což není pravda. Sešikmené rotorové tyče se běžně používají i u motorů s neizolovanými tyčemi. Druhá část vztahu (20) pro výpočet účiníku platí pouze pro třífázové stroje, nikoliv pro jednofázové. Vztah (39) by měl udávat součet všech ztrát standardně vyráběného motoru a vztah (44) by měl udávat součet všech ztrát motoru s vyšším průměrem statorového vodiče. S výjimkou mechanických ztrát se však v obou případech používají zcela stejná čísla, i když z rozboru ztrát je zřejmé, že jednotlivé ztráty se u obou motorů liší. Porovnání takto vypočtených celkových ztrát, které je provedeno v závěru, pak nemá smysl. Souhrnné podrobné porovnání výsledků získaných měřením na obou motorech v práci chybí. V závěru se uvádí, že v případě standardně vyráběného motoru jsou největší ztráty ve vinutí statoru, ale v tom samém odstavci je uvedeno, že ztráty ve vinutí statoru jsou 92,67 W a ztráty v železe 103,81 W. Práce splňuje všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 82794