KLOSS, K. Ověření bezpečnosti uzemňovacích soustav [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Bakalářská práce se věnuje problematice posouzení bezpečnosti uzemňovacích soustav, kde hlavním cílem práce bylo provedení detailní rešerše dané problematiky za účelem sjednocení terminologie, nalezení rozporů a chyb. Provedená rešerše a analýza rozporů v postupech pak byly využity při návrhu metody pro zhodnocení bezpečnosti uzemňovacích soustav vedení, která by reflektovala filozofii harmonizovaných norem. Popsaný postup byl pak ověřen a vysvětlen s využitím několika příkladů, které obsahují i detailní komentář výsledků a problémových pasáží. Student naplnil všechny body zadání a popasoval se s rozpory jednotlivých ČSN a PNE velmi dobře. Při řešení příkladů pak prokázal, že se v dané problematice velmi dobře orientuje.
U bakalářské práce lze vyzdvihnout její dva přínosy. Prvním z nich je identifikace a soupis několika případů rozporů mezi dokumenty popisujícími požadavky na uzemnění. Tento přínos je aktuálně vhodný, neboť na národní úrovni se vyskytuje větší množství dokumentů (harmonizované ČSN, staré ovšem stále platné ČSN a PNE normy), kdy při jejich studiu lze mezi nimi nalézt jak terminologický, tak ovšem i faktický nesoulad. Poznámky autora práce tak lze použít pro budoucí revize uvedených norem. Jako druhý přínos lze identifikovat autorem provedený rozbor výpočtu několika modelových příkladů vyhodnocení zemniče z hlediska dovolených dotykových napětí. Přesto, že normy ČSN EN 50522 a i 50341 diskutují postup výpočtu s přídavnými impedancemi, tak tento není v národní literatuře kromě uvedených norem obvykle dále rozebírán či detailněji popisován. Příklady tak můžou být jako inspirativní pro projekční praxi a jejich užití pro zpřesnění výpočtu i v těchto případech (tj. s iteračním výpočtem napěťově závislého odporu lidského těla). Práce splňuje všechny body zadání, text práce je na relativně dobré úrovni a v práci se nevyskytují zásadnější chyby. Práci tedy doporučuji k obhajobě a doporučuji ohodnotit stupněm A 92 bodů. K práci mám několik připomínek, které jsou uvedený níže a následně některé otázky: - U Definice 1.28 by místo „ekvipotenciální kruh“ bylo vhodnější užívat ekvipotenciální práh. Zemnič pro řízení potenciálu může být i nekruhového tvaru. - Tabulka 2.1 je rozdělena na dvě stránky. - V seznamu literatury při citování norem chybí uvedení roků vydání daných dokumentů. - V obrázku 3.2 je poněkud nevhodně vyznačen 1 m jako místo na povrchu země. Z hlediska rozložení potenciálu by osoba na obrázku překlenula v tomto případě ještě větší potenciál, který by byl až po druhou (vzdálenější nohu). Správně by měl být 1 metr měřen po nejvzdálenější místo dotyku. - Definice odporu Rt1 v kapitole 3 je mírně zavádějící. Z hlediska teorie obvodů tento lze takto zadefinovat, nicméně je vhodné upozornit, že toto není odpor paty stožáru, jak uvádí autor, nýbrž určitým způsobem fiktivní odpor, který nelze jednoduše analyticky stanovit. - V tabulce 4.13 je doporučené značení impedance těla jako ZB. S ohledem na značení v evropských normách IEC 60479 a EN 50522 bych spíše doporučoval přejmout jejich značení, tedy ZT. - V příkladu 5.1.2 chybí jednotka u odporu Rt2. - Pro zadání příkladu 5.1.1 není uvedeno, zda je napájen z jedné, nebo obou stran. - V kapitole 3.3.1 poznámce 3 je uvedeno, že „Další možností je využití zobrazených průběhů potenciálového spádu na povrchu země.“ Autor zde pravděpodobně myslí předpočítané průběhy v PNE, což není z textu daného odstavce ale zřejmé.
eVSKP id 168084