SUJA, J. Stochastické a optimalizační modely a metody lokalizace zdrojů signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Ing. Jerguš Suja je absolventem oboru Matematické inženýrství ÚM, FSI VUT. Po úspěšném ukončení inženýrského studia se rozhodl dále pokračovat v doktorském studiu externí formou, plánovaným tématem dizertační práce bylo Využití statistických a fuzzy metod v řízení letového provozu. Během prvního a druhého roku studia úspěšně absolvoval všechny předměty studijního plánu. Téma práce student zvolil s ohledem na své pracovní zaměření. V průběhu studia se však začalo ukazovat, že by bylo vhodnější téma dizertační práce pozměnit. Nové téma bylo stanoveno po úspěšném absolvování státní doktorské zkoušky jako Stochastické a optimalizační modely a metody lokalizace zdrojů signálů. Dizertační práce se zabývá matematickým modelováním a optimalizací pasivních sledovacích systémů. Téma práce je vysoce aktuální zvláště v poslední době. Ukázalo se, že aktivní sledovací systémy jsou snadno detekovatelné, a tím je i ohrožena jejich existence. Jak ukázala válka (ne speciální operace) na Ukrajině vedená agresivním sousedem, je systém, který dokáže pasivně sledovat větší množství cílů, velmi potřebný. Protože pravděpodobnost pasivního zachycení cíle je výrazně menší než u aktivního sledovacího systému, je pro úspěšné zachycení vhodná spolupráce více pasivních systémů. Pracuje se zde s velkým vlivem nejistoty, a pro úspěšné vyhodnocení je tedy zapotřebí silný matematický aparát. Je nezbytné nalézt vhodný matematický model, který je schopen vyhodnotit získané informace. Situace se obvykle modeluje pomocí nelineárních systémů a zde navíc pracujeme s pravděpodobnostní a stochastickou závislostí vstupů. K vyhodnocení tedy dochází formou iteračního procesu ve formě stochastického modelování. Zde je potřeba zmínit, že důležitou podmínkou je optimalizace výpočtu, aby vyhodnocení proběhlo v reálném čase. Z rešerší je patrné, že doposud nikdo tento problém takto obšírně nediskutoval. Přínosem dizertační práce ing. Jerguše Suji je matematický popis celého problému a posunutí jak teoretických tak i praktických aplikací. K zvládnutí této oblasti musel využít množství znalostí a vědomostí z různých oblastí matematiky. Jedná se zejména o bayesovský přístup k pravděpodobnosti, Kalmanovy filtry, Markovovy řetězce, teorii informace, vícestupňovou stochastickou optimalizaci, multikriteriální optimalizaci, optimalizaci numerického řešení a mnoho dalších dílčích oblastí. Dizertační práce obsahuje tři hlavní témata. Po úvodu, v němž je popsána motivace, rešerše a přínos dizertační práce, následuje teoretický popis použitých metod s ohledem na jejich využití v dalších částech dizertační práce. Jedná se zejména o bayesovskou filtraci signálu, stochastické optimalizační modely a frekvenční prohledávání s pomocí Markovových řetězců. Pak následují dvě hlavní kapitoly. První se zabývá zjednodušeným modelem pasivního sledovacího systému, kdy je k dispozici pouze jeden pasivní přijímač. Zde je diskutován vhodný způsob prohledávání frekvencí a vyhodnocení získaných měření. Jedná se o jeden přijímač zjednodušeného modelu přijímače VERA-NG. Problém nastává při sledování více cílů současně. Pro vyřešení této situace je potřeba teoreticky popsat spolupráci více pasivních přijímačů. Tímto problémem se zabývá druhá (čtvrtá v pořadí) z hlavních kapitol práce. Je zde definováno více pasivních přijímačů, více sledovaných cílů. Je také diskutována otázka změny počtu cílů (jak při příletu dalšího cíle, tak i pro odlet cíle ze sledované oblasti). Byly splněny všechny cíle dizertační práce, které zahrnovaly následující kroky: modelování pasivního systému (jak pro jeden, tak pro více přijímačů a cílů), optimalizace lokace vzhledem k hardwarovému omezení senzorů, navržení řešitelné formy modelu, ověření navržených modelů pomocí simulace, analýza výsledků a schopnosti pracovat v reálném čase. Výsledky své práce ing. Suja prezentoval v článku Scheduling of multi-function multistatic sensor publikovaném v časopise: „IEEE Transactions on Aerospace and Electronic Systems“, patřícím do skupiny Q1. Na závěr bych chtěl vyzdvihnout samostatnost ing. Suji při zpracování tématu dizertační práce, prostudování celé škály oblastí a vyústění práce do budoucího reálného využití v systémech VERA. Závěrem hodnotím dizertační práci ing. Suji za velmi přínosnou jak v teoretickém popisu, tak v oblasti aplikační, a hodnotím ji známkou A.
viz. posudek v PDF
viz. posudek v PDF
eVSKP id 172193