DZOBA, M. Virtuální zprovoznění robotického depaletizačního systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Diplomová práce se věnuje návrhu a virtuálnímu zprovoznění robotického systému pro depaletizaci. Téma odpovídá současným trendům v oblasti průmyslové automatizace a digitalizace výroby. Rešeršní část přináší přehled základních principů depaletizace, typů robotických manipulátorů i využívaných softwarových nástrojů. Informace jsou dobře strukturované a poskytnuté srozumitelnou formou. Systémový rozbor pracoviště je proveden s ohledem na technické požadavky, rozměrová omezení i pracovní cyklus. Student správně identifikoval hlavní vstupy a výstupy systému a navrhl realistickou koncepci pracoviště. Modelová úloha v prostředí Fe.screen-SIM je zpracována přehledně. Student vhodně zvolil simulační nástroj a vytvořil funkční model depaletizačního procesu, včetně trajektorií a logiky manipulace. Virtuální zprovoznění bylo provedeno v souladu s cíli práce. Výsledná simulace dokládá pochopení základních principů řízení a synchronizace robotického systému. Přesto by bylo možné věnovat více pozornosti optimalizaci cyklu a řešení chybových stavů. Celkově student prokázal dobrou orientaci v problematice a schopnost samostatného řešení technického úkolu. Výsledky práce jsou použitelné jako základ pro další vývoj či implementaci v praxi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Hlavním cílem předložené diplomové práce bylo vytvořit virtuální zprovoznění konkrétního příkladu montážní operace konkrétní sestavy robotizovaného pracoviště. V první části práce je stručná rešerše na téma průmyslových robotů a jejich programování, několika způsobů řízení robotických pracovišť, vybraných řídících systémů PLC a jejich vývojových programů. Dále jsou zde uváděny některé verze průmyslových komunikačních sběrnic a jejich protokolů a v neposlední řadě jsou zde popisovány způsoby virtuálního zprovozňování. Zde bych měl pár připomínek k některým formulacím, které jsou většinou přebírané z literatury, ale bez podrobnějšího popisu se zde ztrácí hlavní myšlenka. Např. v kapitole 3.3.3 je uváděno řízení přes OPC, kde ovšem z textu a odkazované literatury vyplývá, a obecně je i takto OPC používáno, že se spíše jedná o sběr dat, případně vizualizace, ale ne o přímé řízení jak je chápáno v porovnání s PLC a systémy řízení robotů. Další takovéto nesrovnalosti se objevují v kapitolách 3.6 a 3.7, kde jsou je např. uváděn protokol PROFIBUS na stejné úrovni jako např. RS-232/422/485, což není správné, jelikož PROFIBUS je protokol běžící na fyzické vrstvě RS-485. Také uvádět IO-LINK jako sběrnici pro připojení HMI není správné, tento protokol se pro komunikaci PLC-HMI nepoužívá. Takovýchto nesrovnalostí se v první části objevuje mnoho. Druhá část práce se zabývá již rozborem vlastní problematiky. V kapitolách 4 a 5 je popisováno pracoviště robotické manipulační buňky pro ukládání valivých elementů ložisek na paletu pro následné tepelné zpracování. Zde bych měl připomínku k přehlednosti popisu, jelikož ten je zaměřen primárně na použité komponenty, ale z hlediska signálů, senzoriky apod. je nutné jít do hloubky příloh, případně do elektrických schémat, která jsou součástí „přílohy příloh“. Poslední část popisuje přípravu virtuálního modelu, kde je manuálovým způsobem popisován postup prací pro jeho programování. V těchto posledních kapitolách bych měl připomínku k obrázkům. Obrázky jsou sice číslovány, ale v textu na většinu těchto obrázků není odkaz, což dosti znesnadňuje orientaci při čtení. Práci doplňují přílohy jak popisu signálů pro komunikaci jednotlivých částí virtuálního zprovoznění, tak použité skripty a video simulace pracoviště. Jako poslední příloha je příloha č. 4, což je posouzení funkční bezpečnosti pracoviště s vlastními přílohami. Z hlediska přehlednosti by bylo lepší oddělit vlastní dokument od příloh a tyto dát do vlastních souborů příloh, jinak to způsobuje velkou nepřehlednost dokumentu. Závěrem bych uvedl, že práce splnila zadání a práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 162494