KOLÍSEK, J. Rojové létání dronů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Cílem bakalářské práce bylo seznámit se s problematikou rojového létání, navrhnout softwarové řešení koordinace více bezpilotních letadel v prostoru, realizovat synchronizovaný let více dronů najednou na základě předem stanoveného letové plánu a vyhodnotit řešení. Odevzdaná práce je rozsahově pod doporučenou hranicí. Celá práce od úvodu po závěr se nachází na 24 stranách. Na stručný úvod do problematiky rojového létání navazuje popis možností softwarového řízení bezpilotních letounů a technologií tvořících hardwarové připojení. Praktická část práce obsahuje popis realizace připojení více dronů k řídící stanici, nahrání letového plánu a odsimulování předem naplánovaného letu. Z důvodu pandemie koronaviru nebyl proveden reálný experiment, ale pouze softwarová simulace rojového letu. Vzhledem ke komplexnosti práce a nemožnosti provést reálný experiment by si textová část rozhodně zasloužila větší rozsah a pečlivější popis celého řešení, obsahuje velké množství nedostatečně vysvětlených skutečností, neurčitých výrazů, a také mnoho překlepů. Formální stránce mělo být věnováno více pozornosti týkající se především vyjadřování, důslednější rešerši, návrhu řešení a realizaci praktické části. Čtenář může také často narazit na používání laických netechnických pojmů a používaných technologií. Student byl schopen získat potřebné informace a orientovat se v nich. Pracoval samostatně a pravidelně konzultoval postup práce. V průběhu realizace své bakalářské práce prokázal praktické dovednosti a i přes nedostatky v technické zprávě zvolil vhodné řešení pro danou aplikaci, díky kterému dosáhl požadovaného výsledku. Provedená simulace rojového letu více dronů může být považována za dostačující náhradu skutečného letu. Práce je tak adekvátní k bakalářskému stupni studia. Celkový výsledek ovšem významně snižuje praktický závěr textové části práce. Simulace patrně ukazuje použitelnost celého navrženého řešení, vyhodnocení výsledků simulace je ale bez řádného popisu, číselných a statistických údajů. Student měl k dispozici letovou jednotku s komunikačním modulem a mohl tak otestovat alespoň spolehlivost bezdrátové komunikace mezi pozemní stanicí a dronem. Simulace je ilustrována pouze obrázkem 3.11. Například chybí i využitelnost a technické limity celého realizovaného řešení. Z tohoto důvodu navrhuji hodnocení D (68 bodů).
Úkolem studenta bylo realizovat software umožňující synchronizovaný let několika bezpilotních letounů najednou(rojové létání) s předem daným letovým plánem a následně provést a vyhodnotit experiment s řízením dvou bezpilotních letounů najednou. Zadaní bakalářské práce lze hodnotit po stránce odborné i časové jako středně náročné. Student musel nastudovat problematiku bezpilotních letounů, seznámit se s běžně používaným SW a naprogramovat požadovaný SW pro rojové létání. Práce je krátkého rozsahu s celkovým počtem stran 24, přičemž velkou část tohoto rozsahu zabírají obrázky, které jsou mnohdy pouze výplní prázdného místa: výpisy skriptů, zdrojový kód obsahující použití příkazu open k otevření souboru v programovacím jazyce python, apod. Práce začíná teoretickým úvodem, kde student popisuje možnosti realizace rojového létání, SW používaný pro práci s bezpilotními letouny a technologie používané pro komunikaci mezi bezpilotními letouny a řídící pozemní stanicí. Teoretický popis jako takový je velmi chaotický, nepřesný a někdy student dělá závěry o možnostech technologie na základě nevypovídajícího příkladu - viz. 2.6.2 - posílání telemetrie na 433MHz uvádí dosah až 100m, ve skutečnosti může být mnohem více. Praktická část práce má pouze 4.5 stránky textu a 4.5 stránky obrázků, většinou s ukázkou zdrojového kódu, který je triviální. V této části je velmi stručně popsána aplikace, která načítá letový plán z textového souboru a posílá data bezpilotním letounům pomocí WiFi modulu ESP-07 8266. Aplikace zahrnuje navíc jednoduchý antikolizní systém, který porovnává gps data obou bezpilotních letounů a v případě malé vzdálenosti mezi nimi zastaví plnění letového plánu a umožní operátorovi převzít kontrolu. V praktické části práce dle mého názoru chybí provedení experimentu a stanovení limitů realizovaného řešení. Reálný experiment nebyl proveden z důvodu nepříznivé pandemické situace, nicméně bylo možné provést alespoň simulaci, diskutovat limity řešení, rozdíly simulace vs skutečný experiment, atd. Z formálního hlediska je práce podprůměrná, obsahuje velké množství překlepů, a to takových, že mnohdy mění význam věty tak, že ji nelze pochopit. Dále se v práci objevují obrázky, na které se autor v textu neodkazuje, viz. obr. 2.2, obr. 3.10, tab. 2.1.
eVSKP id 134674