KROČOVÁ, B. Částicové kompozity vyztužené krátkými vlákny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.

Posudek vedoucího

Poláček, Petr

Cíl této diplomové práce byl splněn. Bylo připraveno několik vzorků kompozitních materiálů, které se od sebe lišily množstvím jednotlivých komponent. Z poznatků získaných jejich měřením, bylo stanoveno takové limitní množství krátkých polymerních vláken v matrici, při kterém se jednak tyto vlákna dobře zamíchají do pryskyřice, s výsledným materiálem se dobře manipuluje a zlepší se požadované mechanické vlastnosti.

Posudek oponenta

Pavelka, Vladimír

Diplomová práce má zajímavé a velmi aktuální téma neboť krátkovláknové kompozity patří do skupiny materiálů které v posledních letech patří k jedněm z nejdynamičtěji se rozvíjejícímmateriálům a to jak v konstrukčních odvětvích tak také například v dentální medicíně apod. Z tohoto pohledu lze hodnotit vybrané téma za vhodné a aktuální. Práce je přehledně a logicky členěna a má požadovanou strukturu. Na druhou stranu práce trpí řadou formálních nedostatků a to v teoretické části zejména po jazykové stránce, kde překlad z cizojazyčné literatury často působí dojmem, že byl překládán pomocí on-line translatorů bez další úpravy a kontroly textu (str. 12, odst. Polyakrylonitrlová vlákna, str. 14, odst. „Mezi nejběžněji používaná.......“ apod.), tak také po stránce technického názvosloví (termíny: „partikulární výztuž“ (str. 8), korunách zubů (str. 9), sklovina E (str. 14) apod. nejsou korektní). Celá řada nepřesností se vyskytuje v kapitole Dentální materiály (str. 21, obr. 6, kde se hovoří o metyl metakrylátu, avšak vzorec této sloučenině neodpovídá, neboť chybí ta nejdůležitější část pro polymeraci a tou je dvojná vazba), na str. 19, první odstavec ....., korunek, můstků a ortodontických......chybí celé slovo, na str. 20 se hovoří o roztažnosti avšak není uvedeno o jaké (polymerační, teplotní, délková ??) atd. Experimentální část obsahuje drobné překlepy typu Kurakay místo Kuraray (str. 27), ale také o něco větší nedostatky, jako je různé označení výšky testovaných vzorků (str. 28 odst. Příprava zkušebních těles, arozpor s obrázkem 8, str. 29), jednotka kritického faktoru intenzity napětí KC také nemá rozměr Pa.m jak je uvedeno na str. 31, nikde jsem se nedočetl jaký rádius měly podpěry a trn při testech v ohybu, dále u některých vzorců jsou uvedeny jednotky, jinde zcela chybí (str. 32). Jaké koeficienty f a byly použity při výpočtech (vzorec 8 a 9, str. 32, 33)?Za zvážení by stálo zda nepřipravit alespoň 8 vzorků od každého typu materiálu, aby bylo možné provést určitou statistiku daného měření pro případnou budoucí publikaci. V kapitole Výsledky a diskuze se na str. 34 hovoří o konverzi, avšak již není uvedeno čeho se daná konverze týká. Větší problém vidím v rozporu na str. 36, kde se hovoří o tahových křivkách avšak uspořádání pro měření bylo v ohybu. Byl zde proveden nějaký přepočet??? Získané výsledky jsou popsány stručně, často výstižně avšak někdy by bylo potřeba je rozvést (viz otázky k obhajobě práce). Zcela mi chybí u grafů 18, 19 a 20 jednotky u osy x a dále rovnice přímky, kterou byly dané body proloženy a z níž byly vypočítány KC a GC.U obrázků 24 a 30 také údaj o zvětšení přímo na snímku neodpovídá textu pod ním. Závěr je sepsán srozumitelně a je vhodně členěn. Práce byla náročná z hlediska přípravy vzorků a vyhodnocení získaných dat. I přes celou řadu výtek a připomínek lze práci doporučit k obhajobě a hodnotím ji stupněm C. Doplňující otázky k diplomové práci 1) Jak se nazývá veličina charakterizující poměr délky ku průměru vlákna? 2) Jak vypadá kevlarové vlákno (chemicky)? 3) Byla PVOH vlákna nějakým způsobem povrchově upravena (i z výroby)? 4) Jaká byla distribuce velikosti částic použité siliky (Aerosil R 711)? 5) Jaká norma byla použita pro hodnocení lomové houževnatosti materiálů, jaký mód zatěžování byl použit? 6) Na str. 41 se hovoří energetickém příspěvku porušování vazeb na GC . O jaké vazby se jednalo?.

eVSKP id 41501