TOMÁŠEK, P. Driver pro vysoce svítivé bílé LED [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student měl za úkol navrhnout a realizovat LED osvětlení napájené přímo ze sítě 230V. Tento hlavní cíl sice splnil, ale s řadou výhrad. Bohužel průběžné konzultace prakticky neprobíhaly, tedy až na zaslání textu k revizi krátce před odevzdáním. Teoretický úvod seznamuje s problematikou spínaných zdrojů, přičemž cílová topologie buck obsahuje trochu více detailů. Popis principu má drobné nepřesnosti, ale především chybí směry proudů ve schématech a také grafy naznačující časové průběhy. Kapitola o EMC připomíná normy, naznačuje tipy pro dobrý návrh a také téma korekce účiníku, nicméně v samotné realizaci toto již není zmíněno a ověřeno. Obecné pojednání o LED diodách je sice na místě, ale hodil by se větší přesah pro budoucí návrh. Na tomto místě by byla vhodné detailněji popsat typ LED diod zvolený pro konstrukci - včetně hlavních parametrů a charakteristik (a ne pouhou část tohoto řešit až nelogicky v kapitole 4.7, tedy po návrhu samotného budiče). Na počátku návrhu chybí rozvaha nad výstupním výkonem, odhadem příkonu i detailnější popis vytvoření vstupních obvodů. Následuje dobré porovnání tří použitelných řídicích obvodů a výběr AL9910. Volba spínací frekvence bez popisu, nicméně výkonový tranzistor a usměrňovací dioda mají již určitý kontext. Návrh hlavní cívky by si ale zasloužil větší pozornost. Jsou opomenuty meze střídy dané rozsahem napájení i napětí na řetězci diod,... Řízení jasu pomocí PWM je dobré, stejně tak bezkontaktní ovládání, oboje řízeno přes MCU. Kapitola Konstrukce neobsahuje komentář návrhu DPS jak z hlediska minimalizace rušení, tak z pohledu chlazení. Měřeny jsou pouze velmi základní parametry, tedy stabilita proudu (kde je konečně brána do úvahy tolerance napětí sítě) a účinnost. Zde se možná projevuje nedostatečná indukčnost hlavní cívky. EMC i účiník jsou pominuty. Text samotný obsahuje místy nepřesnosti a krkolomné formulace. I když mohla být cesta lepší, kladně hodnotím dokončení celého zařízení, které (alespoň dle vyjádření autora) funguje. Posudek vypracoval konzultant bakalářské práce Ing. Josef Vochyán, Ph.D.
Student si zvolil populární témat konstrukce osvětlovací techniky s LED. Realizaci bylo možné rozvinout v mnoha ohledech, student se ale omezil na minimální funkční řešení, které doplnil o bezdotykové ovládání realizované pomocí mikroprocesoru s dedikovaným integrovaným obvodem. Během řešení student neprojevil samostatnost a iniciativnost, konzultoval i triviální problémy. Po poměrně rozsáhlém teoretickém úvodu následuje popis vlastní konstrukce, kde jsou jednak popsány vlastnosti použitých komponent, jejich význam a také výběr integrovaného obvodu spínaného zdroje. Vzhledem k požadavkům, které si student stanovil, lze výběr považovat za korektní. Výběr komponent "vstupního obvodu" ale zdůvodněn není, například volbu cívky s mezním proudem 0,7 A považuji za velmi neefektivní. Vývojový diagram na obr. 4.13 neodpovídá skutečnému programu mikrokontroléru a v této podobě by ani nebyl funkční. Samotný program mikrokontroléru je pak velmi jednoduchý, psaný "hrubou silou". Následuje popis vlastní konstrukce a změřených parametrů. Pochybná je závislost výstupního proudu měniče na vstupním napětí. Podle ní by s rostoucím napětím také rostl jas LED, což rozhodně není žádoucí a značí to chybu v realizaci (vybraný řídicí obvod má udržovat nastavený proud s přesností 5%). Zdůvodnění tohoto jevu studentem je nesmyslné. Postrádám objektivní porovnání výrobku s komerčně dostupnými svítidly obdobných parametrů. Práce obsahuje chyby ve formátování, jinak je psána poměrně dobře, student se vyjadřuje technicky. Oproti loňské verzi práce doznala značného zlepšení, a i když dosahuje stále jen velmi nízké kvality, lze ji považovat za dostatečnou.
eVSKP id 95077