DVOŘÁK, P. Simulace pohybu zdroje zvuku pro vícekanálovou reproduktorovou topologii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student Bc. Petr Dvořák měl ve své práci nastudovat možnosti simulování pohybu zdroje zvuku po zvolené trajektorii pomocí vícekanálové reproduktorové soustavy. Výstupem měla být aplikace navržena v prostředí Matlab s vlastním užívatelským rozhraním. Taky bylo provedeno množství simulací, kterých výsledkem je přehledné porovnání různych vlivů nastavení segmentace při simulaci pohybu zdroje zvuku reproduktorovou soustavou. Zadání bylo splněno beze zbytku. Student přistupoval k řešení diplomové práce aktivně během celého akademického roku. Pravidelně konzultoval vznikající problémy a řešil je. Vytknou lze jen nejasnou implementaci okénkové funkce a po formální stránce drobné stylistické a typografické nedostatky a scházející legendy k obrázkům s vyznačenou trajektorii pohybu zdroje zvuku. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji klasifikovat známkou A.
Práce se podle zadání zabývá simulací pohybu zdroje v multikanálovém systému reproduktorů a to konkrétně pomocí metody VBAP. Principy VBAP byly popsány v teoretickém úvodu na panoramování statického zdroje zvuku a poté rozšířeny na pohybující se zdroj. Dále byla v prostředí Matlab vytvořena aplikace s vlastním grafickým uživatelským rozhraním, která umožňuje simulovat pohyb zdrojů zvuku s měnitelnými podmínkami dle zadání. Z hlediska zadání však postrádám uvedení některých jiných metod a jejich vzájemné srovnání. V praktické části práce je uveden popis grafického rozhraní vytvořeného programu, funkce ovládacích prvků a hlavního algoritmu. Bohužel se ale autor podrobněji nerozepisuje o vlastní implementaci poznatků a postupů, uvedených v teoretické části (např. zda aplikace využívá zmíněné reverberátory apod.). Dále z popisu parametru „Prolínání přechodů“, který autor nazývá také „Velikost okna“, není přesně patrno, zda se jedná o prolínání zvolené okénkové funkce s daným segmentem nebo o překryv sousedních segmentů (viz otázka 1). V samotné aplikaci by bylo také vhodné při zadání „nesprávných“ hodnot parametrů (např. „Prolínání přechodů“ > 50%) použít např. vyskakovací okno s chybovým hlášením. Hlavní náplní praktické části práce je podrobné srovnání vlivu konkrétních parametrů nastavení pro určité typy simulací. Výsledky jsou demonstrovány na grafech a subjektivně hodnoceny poslechovými experimenty. Bližší popis průběhu poslechových testů autor neuvádí. Celkově jsou simulace provedeny systematicky a výsledky jsou interpretovány s náležitým zdůvodněním a závěrem. Formálně je práce na slušné úrovni. Autor dostatečně cituje použité prameny. Kromě drobných překlepů, pár chyb v interpunkci a některých nepřesných formulací (např. termín „velikost zvuku“) nelze nic dalšího vytknout.
eVSKP id 52076