MADZIA, A. Dispečerské řízení měnírny MHD [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student měl navrhnout a zrealizovat dispečerské tablo pro řízení měnírny MHD. Student měl navrhnout systém tak, aby mohl obsluhovat několik měníren, aby systém obsluhoval redundantní databázi a dispečerské pracoviště. Součástí řešení je tvorba obrazovek SCADA systému pro dispečink. Student pracoval samostatně a cílevědomě. V práci pokračoval pod dozorem zadavatelské firmy. Student navrhnul a zrealizoval zadání, otestoval ho a demonstroval funkčnost. Vlastní práce je na dobré úrovni, ať už se týká struktury i kvality textu. Student splnil zadání a práci doporučuji k obhajobě.
Student realizoval serverový SCADA systém pro měnírnu MHD, kterou simuloval pomocí jednoho PLC, přičemž využil komerční SCADA systém Promotic. Pro realizaci SCADA aplikace využil dostupných návodů, dále se seznámil s komunikačními možnostmi PLC firmy Teco pro realizaci simulátoru a základy tvorby HMI. Textová část je neúměrně dlouhá, protože student všechny aspekty práce a technologie, se kterými pracoval, popsal vyčerpávajícím způsobem. Mnohdy mi však chyběly diagramy, které by pomohly dané skutečnosti efektivně zdokumentovat. Na druhé straně obsahuje pouze drobné překlepy. Kapitola rešerše použitelných SCADA systémů je zdařilá, avšak nevyplývá z ní, proč byl zvolen daný software. V kapitole návrhu struktury komunikačních rozhraní student uvádí, že pro komunikaci mezi databázovými servery a klientským pracovištěm nemohl použít preferovanou komunikační technologii dle standardu IEC 104 z důvodu SCADA software, který byl použit. V další kapitole ale pomocí daného software vyčítá data z PLC právě pomocí této komunikační technologie, což působí rozporuplně. Kapitola zabývající se programovým vybavením řídicího systému vyčerpávajícím způsobem popisuje vytvořený software. Na druhé straně blokový diagram by byl přehlednější. Taktéž mi zde chybí periody a priority jednotlivých programů v PLC. Ocenil bych také sofistikovanější implementaci simulované veličiny napětí a teploty než pilovitý signál tvořený pomocí dvou časovačů. Vytvořená vizualizace je přehledná. Kapitola 5 detailně dokumentuje vytvoření skriptů do Promotic pro načítání dat z komunikace dle IEC 104 do databáze. Kapitola 6 vyčerpávajícím způsobem popisuje vytvořenou SCADA aplikaci v prostředí Promotic, přičemž autor zároveň popisuje i řízenou technologii. Pro zpřehlednění mi zde chybí diagram přechodů mezi obrazovkami. Vytvořené prostředí je po grafické stránce dobré, avšak některé prvky jsou implementovány mimo zažité zvyklosti (např. ikona STOP tlačítka). Jelikož je každý screenshot natažen na celou stránku, přesunul bych všech 11 obrázků do příloh. V referencích se nachází množství (např. pro Promotic téměř 20) záznamů na jeden zdroj dokumentace z různých podstránek, což bych sloučil do jednoho záznamu. Občas se objevily dva nadpisy pod sebou. Jinak jsem neshledal formální nedostatky. Student ve výsledku vytvořil funkční systém, i když s velkou podporou již hotových software, a proto hodnotím práci stupněm C (77 b.).
eVSKP id 142157