MATOCHA, V. Palivo jaderných elektráren a jeho chování v průběhu vyhořívání [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student Vítězslav Matocha vypracoval bakalářskou práci z velmi aktuální oblasti jaderné energetiky, a to jaderných paliv. Toto téma bude pro další rozvoj jaderné energetiky jedno z klíčových. Po havárii na JE Fukušima-Daiči je nutné intenzivně zaměřit výzkum na oblast jaderného paliva a jeho pokrytí, jehož výsledky by vedly k vyšší odolnosti paliva v případě těžkých havárií. Samozřejmě do standardního nominálního provozu energetických jaderných reaktorů může vývoj nových paliv přinést bezpečnostní, provozní i ekonomické benefity. Práce obsahuje řešení všech požadovaných bodů, splňuje dané cíle, postupuje od obecného ke konkrétnímu, definuje jaderné reaktory, jaderná paliva, jejich typy, výrobu a použití. Občas by však bylo možné text členit přehledněji. Práci také chybí poznámkový aparát, který by ji více zpřehlednil. Student se snažil přeložit přejaté obrázky čí schémata, bohužel, tato jeho snaha není dotažená do konce a některé obrázky jsou tak dvojjazyčné. Občas se objevují formální nedostatky v podobě syntaktických chyb, jednou popis grafu přetekl na následující stranu. Práci ubírají na kvalitě také překlepy a gramatické chyby. Student pracoval s množstvím odborné literatury, kterou také dostatečně cituje, nevyhnul se však citování některých neověřených zdrojů, což v případě citace absorpčních vlastností thoria nebo popisu množství plutonia v použitém palivu nepovažuji za nutné ani vhodné. Student dokázal pracovat samostatně, dostatečně iniciativně, konzultoval relativně průběžně, konzultoval také s odborníky z Centra výzkumu Řež, s.r.o. Seznámil se s výpočetním aparátem a pokusil se řešit zjednodušenou Batemanovu rovnici s pomocí programů Matlab a Maple. Koncentrace základních izotopů uran-plutoniového palivového cyklu v průběhu prvních tří let vyhořívání se mu podařilo namodelovat, nicméně opomněl citovat použitý výpočetní program či jeho manuál v seznamu literatury. Práci pana Vítězslava Matochy je velmi obtížné hodnotit, jelikož je to po odborné stránce přínosná práce. Obsahuje množství odborných, dobře zpracovaných informací, stejně jako výpočetní model vyhořívání, čímž naplňuje a vzhledem k obtížnosti tématu i překračuje podmínky kladené na bakalářské práce. Na druhé straně obsahuje výše zmíněné nedostatky. Po uvážení kladů a záporů práce doporučuji bakalářskou práci k obhajobě a navrhuji ji hodnotit stupněm Dobře – C – 2.
Cílem bakalářské práce je popsat palivo jaderných elektráren a jeho chování v průběhu vyhořívání. V úvodu bakalářské práce je proveden rozbor různých typů jaderných paliv, kdy se autor soustředí zejména na kovová a keramická paliva. Dále je popsán historický vývoj jednotlivých typů jaderných reaktorů a jejich paliv. Samostatná kapitola je věnována palivům, které jsou vyráběny korporací TVEL. Bakalářská práce dále pokračuje popisem různých palivových cyklů a následně i rozborem jevů, kterým podléhá jaderné palivo v průběhu vyhořívání. Poslední kapitola je věnována popisu modelu vyhořívání jaderného paliva, který byl vytvořen studentem a interpretaci výsledků, které byly tímto modelem získány. Úvodem samotného hodnocení je nutno říct, že předložená bakalářská práce se jeví jako velmi zodpovědně zpracovaná. Text je psán stručně, s velkým množstvím informací jdoucích k jádru věci. Naproti tomu je nutno ovšem zmínit několik nedostatků. Po stránce grafické je možno vytknout nejednotný font textu (např. tab. 2-1) a odkazy v textu neodpovídající na tabulky (např. 6-2). Dále byly v textu použity obrázky s anglickým popisem, který ovšem mohl být přeložen do češtiny v rámci sjednocení jazyku textu a srozumitelnosti. Malou výtku si zaslouží i označení nerezových ocelí za nerezavějící. Po stránce faktografické byly zaznamenány jak nepřesnosti vzniklé pravděpodobně překlepem (např. slovo „kernet“, str. 15), tak nepřesnosti vzniklé pravděpodobně špatným pochopením zdrojové literatury, eventuelně zdrojová literatura sama uvádí špatný název a definici pojmů (např. „Vignerova energie“, str. 47, zdroj [1]), přičemž toto nebylo při psaní práce ověřeno. Po stránce obsahové by bylo možné, vzhledem k názvu bakalářské práce, očekávat větší rozvedení kapitoly č. 8 – „Jevy probíhající v palivu v průběhu jeho vyhořívání“. Také závěr práce je napsán poněkud volnějším stylem, který trochu zhoršuje celkový dojem textu. Na druhou stranu velmi pozitivně hodnotím sestavený model vyhořívání jaderného paliva, který jednoduchou a názornou formou reprezentuje složení paliva v průběhu vyhořívání. Závěrem je možno konstatovat, že až na výše uvedené připomínky se jedná o práci kvalitní, plně odpovídající nárokům kladeným na studenty daného ročníku.
eVSKP id 51913