KRŠKA, V. Digitálně řízený spínaný napájecí zdroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Šebesta, Jiří

Student zadaní práce splnil. Popsal hlavní oblasti digitálního řešení a zmínil oblasti které jsou odlišné od analogového řešení a je nutné je při návrhu zohlednit. Celková problematika digitálního řízení je příliš obsáhlá na jednu diplomovou práci, ale mohlo být zmíněno řešení a stabilita zpětné vazby. Práce má kromě teoretické části také část praktickou, kde diplomant předvedl také své praktické schopnosti v realizaci měniče a měření v laboratoři. Aktivita během řešení byla příkladná, student pravidelně docházel během celého období řešení práce a systematicky pracoval. Formální zpracování považuji také za velmi dobré, některé formulace nejsou zcela přesné, ale význam je patrný z dalšího textu. Využití literatury je dostatečné pro vytvoření měniče a popsání jeho funkce, včetně MPPT algoritmu. Celkově hodnotím práci jako velmi dobrou, zvláště k přihlédnutí k praktické realizaci včetně návrhu a výroby DPS a zvládnutí vývojového prostředí. Posudek vypracoval zadavatel a konzultant diplomové práce Ing. Petr Dvořák (fy. BKE, s.r.o.)

Posudek oponenta

Zamazal,, Michal

Zadáním diplomové práce byla realizace funkční vzorku digitálně řízeného spínaného zdroje řízeného mikrokontrolérem Texas Instruments řady Piccolo. Student vycházel v HW řešení analogové části měniče ze solárního konvertoru z produkce firmy BKE. HW řešení je v principu relativně jednoduché, protože řízení obstarává digitální část tvořená modulem TMS320F2808 controlCARD z experimentálního kitu Texas Instruments. Student úspěšně implementoval dva algoritmy regulace, zpětnovazební regulující výstupní napětí na definovanou hodnotu a algoritmus MPPT pro maximální výkon ze zdroje. Potvrdily se teoretické předpoklady v případě zpětnovazebního měniče, kdy vlivem nespojitého kroku digitálního regulátoru vznikalo vyšší zvlnění. Digitální řízení je naopak výhodné pro MPPT systém vhodný pro solární panely. Výsledky měření jsou přehledně prezentovány a logicky vysvětleny v závěru práce. Realizovaný funkční vzorek se tedy stává vhodným produktem pro základní vývoj algoritmů měničů systému MPPT. Výsledky MPPT však mohly být negativně ovlivněny teplotní závislostí simulátoru solárního panelu složeného z diod a nestabilitou hodnot z A/D převodníků při nižších výkonech zdroje, což student v práci zmiňuje. K formální stránce práce mimo některých typografických nepřesností nemám zásadní výhrady.

eVSKP id 39337