MIŠÍKOVÁ, J. Studium transportních vlastností semiinterpenetrovaných hydrogelů na bázi polyethylenglykolu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Krouská, Jitka

Téma práce, které si studentka zvolila, souvisí s probíhajícím výzkumem pracoviště autorky a týká se hydrogelů připravených z polyethylenglykolu. V této bakalářské práci jsou shrnuty získané poznatky o transportních vlastnostech semi-IPN hydrogelů, které ve své struktuře obsahují síť z polyethylenglykolu a přídavek polystyrensulfonátu sodného jako druhého řetězce. Cílem práce bylo porovnat vliv přídavku uvedeného polyelektrolytu na celkové transportní vlastnosti připraveného hydrogelu, který má slibné potenciální využití v mnoha oblastech. Musím konstatovat, že studentka se velmi pečlivě věnovala jak rešeršní, tak především experimentální práci. Příprava vzorků byla zpočátku obtížná, bylo nutné naučit se pracovat v rukavicovém boxu a postupně také optimalizovat všechny kroky, které vedly k úspěšně připraveným vzorkům pro následnou charakterizaci. Textovou část práce, kterou studentka předložila při pravidelných konzultacích, bylo nutné upravit jen nepatrně – celkové zpracování práce velmi chválím. Výsledky zpracované v bakalářské práci Júlie Mišíkové poskytují cenný základ pro další navazující studie a plánované projekty pracoviště. S celkovým přístupem studentky jsem byla velmi spokojena, předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě s hodnocením výborně (A).

Posudek oponenta

Trudičová, Monika

Práce Júlie Mišíkové se zabývá přípravou a charakterizací semi-IPN hydrogelů PEGDA/PSS a zkoumá, jak lineární polystyrensulfonát sodný ovlivňuje botnání a difúzi methylenové modři. Téma je aktuální zejména s ohledem na možné aplikace, kde je řízení transportních vlastností zásadní, například v oblasti nosičů léčiv. Autorka naplnila všechny stanovené cíle – rešerši, optimalizaci syntézy, experimentální část i diskusi – a v závěru se k nim srozumitelně vrací. Po formální stránce působí práce přehledně, avšak objevují se drobné technické a typografické nedostatky – například záměna pomlčky za matematické minus, nejednotné zarovnání grafů, nesprávné mezery v rozsazích hodnot či překlepy typu „hydorgely“. Jazyková úroveň je velmi dobrá, ačkoli se místy vyskytují již zmiňované překlepy, ty však nenarušují celkovou srozumitelnost. Literární rešerše je zpracována přehledně. V části věnované teorii tortuozity a porozity však text zůstává pouze u matematických rovnic, bez uvedení praktických metod, které nejsou reflektovány ani v diskusi výsledků. To je škoda, protože tyto faktory mohou mít na difúzi významný vliv. Experimentální část je logicky členěná a přehledně popisuje provedené postupy. V některých případech by však bylo vhodné doplnit více detailů – například u tvrzení „v charakteristických oblastiach spektra Irgacuru 2959 “ chybí konkrétní uvedení spektrálního rozsahu. Při zpracování výsledků je rovněž škoda, že nebyl uveden procentuální úbytek methylenové modři v hydrogelu, což by pomohlo zohlednit rozdíly v počátečním množství absorbovaného barviva mezi vzorky. V diskuzi oceňuji snahu vysvětlit fotodegradaci barviva a podložení tohoto faktu literaturou. Přesto by diskuse mohla být hlubší – chybí analýza počátečního rychlého botnání (přiblížení a popsání grafů v prvních minutách), zmínka o případném posunu absorpčního píku methylenové modři a rovněž rozbor časového vývoje sorpčního gradientu (kap. 5.4.4–5.4.5). Další připomínky jsou rozvedeny v otázkách. Celkově se jedná o velmi zdařilou práci, v níž byly splněny všechny stanovené cíle. Práci tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A (výborně).

eVSKP id 162236