LUTZ, J. Poziční systém počítačového interface řízený elektookulogramem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Janoušek, Oto

Předkládaná bakalářská práce se zabývá možností využití elektrookulogramu jako počítačového interface. Práce se skládá z teoretická části, v které student popisuje možnosti měření pohybu očí a zaměřuje se na tu z nich, která je technicky realizovatelná na ústavu biomedicíny - elektookulogram. Teoretický rozbor je kvalitní a postačující k kvalifikovanému návrhu praktické části práce. V ní bylo studentovým úkolem vytvořit systém pro snímání EOG a otestovat jeho možnosti zvlášť co se týče rozlišení. Student si samostatně a správně navrhl sadu testovacích obrazců, které použil pro vyhodnocení. Dále prozkoumal možnosti měření a optimalizoval je, což následně zhodnotil ve vytvořeném protokolu měření. Závěrem své práce vyhodnotil nejvyšší možné prostorové rozlišení daného pozičního interface, čímž splnil zadání práce a zároveň demonstroval funkčnost navrženého systému. Práce je kvalitní, její kvalitu mírně snižuje jen slabá grafická úroveň vytištěných obrázků a pár překlepů. Student pracoval samostatně a aktivně, práci hodnotím 95 body a doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kolářová, Jana

Student se ve své bakalářské práci zabýval fyziologií oka a měřením elektrické aktivity okohybných svalů a elektrookulogramu. Pro určení směru pohledu jsou využity informace, které jsou získány z analýzy těchto elektrických signálů. Pro vlastní záznam dat byl využit měřicí počítačový systém Biopac. Jako vizuální předloha byla použita sekvence obrázků s výraznými body, které měla měřená osoba během měření sledovat. Měřicí protokol byl vhodně navržen a měření bylo realizováno pro deset dobrovolníků. Pro analýzu dat zvoleno programové prostředí Matlab. Student naprogramoval aplikaci v grafickém rozhraní Guide, která umožňuje signály načíst a filtrovat zvolenými filtry. Z formálního hlediska je nutno v práci vytknout nevhodné členění textu a obsah některých kapitol. Např. v kapitole měřicí protokol je uveden úvod do problematiky, který by měl být součástí kapitoly fyziologie oka. Také kapitola filtrace signálu je velmi nesrozumitelná. Na konci strany 24 je zmíněn postup ořezávání špiček, kde je však pouze zmíněn výběr části dat oknem bez uvedení dalšího postupu. Ten je až dále na straně 27. Je tedy nutné kapitoly číst velmi pečlivě, aby čtenář pochopil význam některých dříve uvedených vět. Také na straně 24 autor uvádí postup filtrace a automatické ošetření zvolení hodnoty mezní filtrace. Jakým způsobem je toto ošetření nastaveno, autor neuvádí. Z obrázku je možné se domnívat, že tato maximální hodnota je 100 a na straně 27 je mimochodem zmíněna použitá vzorkovací frekvence 200 Hz při záznamu signálů. Má čtenář tušit nějaký vztah mezi těmito hodnotami? Na obrázku 20a 21 student vykresluje dva průběhy měření EOG (horizontální a vertikální směr). Tyto průběhy upravuje průměrováním, a z nich pak vyhodnocuje možné rozlišení pro určení směru pohledu měřené osoby. Zcela pak chybí ověření správnosti takto navrženého posuzování směru pohledu. Také není diskutováno, jak se mění úroveň signálu EOG pro stanovení rozlišovací schopnosti u jednotlivých osob. Dá se předpokládat, že stejný závěr dostaneme u všech měřených osob? Práce působí velmi neuceleným dojmem a některé části by bylo vhodné rozšířit. Práce také obsahuje chyby formálního charakteru. Na základě výše uvedených výtek hodnotím práci stupněm C.

eVSKP id 30674