MONČEK, M. Řízení a vizualizace programovavých bloků pro čističky odpadních vod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.

Posudky

Posudek vedoucího

Štohl, Radek

Během zpracování diplomové práce student prokázal teoretické i praktické znalosti. Zadání práce vycházela s praxe a práce byla konzultována a odborně vedena externím pracovníkem. Formálních konzultací využíval v minimálné míře. Hodnocení konzultana k práci přikládám.

Navrhovaná známka
C
Body
73

Posudek oponenta

Fiedler, Petr

Předložená práce se zabývá problematikou tvorby řídicích a vizualizačních bloků ve vývojovém prostředí TIA Portal. Autor práce měl za úkol provést rešerši o MaR čističek odpadních vod a následně realizovat knihovnu funkčních celků pro účely měření a řízení a knihovnu grafických prvků pro vizualizaci. Autor v úvodu práce sice píše, že jeho diplomová práce navazuje na předchozí bakalářskou práci na podobné téma, avšak v diplomové práce ze své bakalářské práce nijak nečerpá, což je zřejmě škoda, protože předložená diplomová práce by si v úvodní části rozhodně zasloužila stručný úvod do problematiky čištění odpadních vod nebo alespoň seznámení se s typickou funkční strukturou ČOV a z toho vyplývající požadavky na řídicí funkční bloky. Na tuto chybějící úvodní část by mohl navazovat výstup v zadání požadované rešerše v oblasti MaR. Bohužel v oblasti MaR autor vychází z jednoho literárního zdroje, což se za rešerši označit opravdu nedá. Namísto v zadání požadované rešerše autor v úvodu práce ihned přistupuje k popisu typických komponent, které se u ČOV používají. V úvodu práce dále postrádám rozbor zadání a technologické schéma typické ČOV, ze kterého by bylo zřejmé, jaké funkční a vizuální komponenty je nezbytné v práci řešit. Rozboru zadání se podobá kapitola 6 (Zadanie), nicméně zadání zde popisované se odlišuje od zadání samotné diplomové práce a v této kapitole pak autor popisuje, že mu bylo zadáno naprogramovat řídicí systém konkrétní ČOV, jejíž technologické schéma v polštině je v kapitole 6 na obrázku 43. Práce díky podivnému řazení kapitol, chybějícímu rozboru zadání a rešerši působí neuspořádaně a poněkud nelogicky. V kapitole 3 se autor zabýval problematikou správného návrhu HMI rozhraní a lze ocenit, že si k této problematice nastudoval potřebnou literaturu. V práci jsou tak zdokumentovány typické chyby, kterých je nutné se při návrhu vizualizace libovolného technického systému vyvarovat. V dalších částech práce autor dokumentuje postup tvorby řídicího systému v prostředí TIA Portal, nicméně text není v některých místech příliš srozumitelný, například v kapitole 4.2 se odkazuje do kapitoly 1, ačkoliv uvedené je ve skutečnosti kapitole 2. Dále pak autor píše, že zařízení jsou „plne riadené troma spomenutými signálmi“, ovšem autor se odkazuje na tři vstupní signály (onPLC, Running, HW fault), kterými lze monitorovat, ale nikoliv řídit. Čtenář tedy musí při procházení textu poměrně usilovně přemýšlet nad tím, co vlastně chtěl autor textem ve skutečnosti sdělit. V kapitole 5 se autor věnuje klíčové části zadaného úkolu, tedy návrhu funkčních bloků. I zde je textový popis z hlediska čtenáře značně „kostrbatý“, nicméně lze konstatovat, že vyvinuté bloky jsou zdokumentovány dostatečně na to, aby se z jejich popisu dalo usoudit, k jakému účelu mají či mohou dané bloky sloužit. Na příkladu kapitoly 5.2.10 lze demonstrovat, že popis funkčních bloků může být logický a srozumitelný a stačí k tomu v úvodní větě popisu uvést jaký je účel daného funkčního bloku. Tento jednoduchý požadavek bohužel většina ostatních popisů funkčních bloků nesplňuje – viz např. popis FB v kapitole 5.2.6, 5.2.7 a 5.2.8., kde jakoby nejsou popisovány jednotlivé funkční bloky, ale čerpadla. V kapitole 7 se autor věnuje problematice tvorby HMI komponent, přičemž respektuje principy dobrého návrhu, které definoval v kapitole 3. Závěrem lze konstatovat, že zadání bylo z podstatné části splněno, nicméně na logickém uspořádání práce a místy i na formátování textu se odráží, že ji autor zřejmě dokončoval ve spěchu a že realizace v zadání požadovaných knihoven probíhala formou implementace řídicího systému na konkrétní ČOV v Polsku. Nepochybuji, že autor na realizační části odvedl značné množství práce, nicméně vzhledem k výše uvedeným skutečnostem práci hodnotím stupněm E/dostatečně.

Navrhovaná známka
E
Body
50

eVSKP id 85477