KOBÍK, M. Návrh magnetické pružiny pro vibrační mikrosběrač [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Rubeš, Ondřej

Student začíná svou práci stručným úvodem do problematiky energy harvestingu. Zde by bylo vhodné použít hned na začátku nákres zařízení, a nejen textový popis. Dále je zde několik příkladů použití v posledních letech a způsobu modelování magnetické pružiny. Popis je velmi stručný a působí dojmem, že bylo narychlo použito prvních pár nalezených zdrojů bez hlubšího studia problematiky. Kapitoly 3 a 4 jsou v dobrém stavu, jen u grafů je velice nepříjemná podobnost písmene y a řeckého písmene gama, což dost komplikuje orientaci. Pátá kapitola obsahuje mnoho simulovaných a komentovaných průběhů. Díky zavedení dvou hodnoticích koeficientů jsou výsledky docela dobře zhodnotitelné, avšak stále přetrvává problém s nepřehledností různých variant, kdy na každé stránce je jedna a čtenář se musí snažit, aby se zorientoval ve vyvozených závěrech. Velmi zajímavá je situace s magnety pootočenými o pravý úhel, kdy jsou výsledky síly prakticky totožné, i když magnetické pole je jiné. V šesté kapitole potom student popisuje výrobu zařízení a experiment. Obr. 38 je zde poměrně nečitelný a obsahuje tabulku jako součást obrázku, která navíc není úplně hezky formátovaná. Samotné měření potom ukazuje dobrou korelaci mezi simulací a experimentem, ale je škoda, že nebylo realizováno více různých měření.

Posudek oponenta

Sosna, Petr

Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou nelineární magnetické tuhosti nosníku pro účely energy harvestingu. Definované cíle jsou prací splněny. Kapitola 3 slouží jako primární simulace, kde student srovnává dva způsoby modelování geometrie pohybu magnetu, kdy uvažuje buď pouze zjednodušenou lineární výchylku nosníku nebo výchylku ve smyslu rotačního pohybu. Výsledky těchto primárních simulací na síle a momentu působícím na tuhý nosník ukazují, že přidaná hodnota přesnějšího způsobu je malá a pro uvažovaný rozsah rozměrů se pro další výpočty student rozhoduje využít první (zjednodušený) typ simulace. Pro kvantifikaci průběhu síly pro další parametrickou studii jsou na analytických příkladech zavedeny skalární charakteristiky – koeficient nelinearity a linearizovaná tuhost. Kapitola 5 je pak věnována zjišťování průběhu magnetické síly v závislosti na změně relevantních parametrů umístění a velikosti magnetů. I přesto že několik simulací již bylo v minulosti publikováno, obsahuje práce něco nového. Vypíchnul bych Kap. 5.1.2., kterou se, pokud je mi známo, ještě nikdo nezabýval a toto téma posunutí magnetů (klidně i o více než je jeho šířka) by mohlo být předmětem dalšího zkoumání. Nová je také myšlenka otočení všech magnetů o 90° oproti klasické konfiguraci, která však nepřináší razantní změnu. Obdobné výsledky změny velikosti pohyblivého nebo statických magnetů jsou správně zdůvodněny ekvivalencí úloh a neovlivňováním třetím vzdáleným magnetem. Obecně, výsledky simulací jsou zhodnoceny dostatečně, je zřejmé, že student nad svou prací uvažuje a umí vyvozovat logické závěry. Grafická stránka práce je dostačující, přesto mám několik výhrad či návrhů pro zlepšení. Protože závislosti sil jsou vypočítány pro jednotlivé hodnoty parametrů, místo proložení po částech lineární křivkou by bylo vhodnější zobrazení jen bodové (Obr. 12,13). Mnoho grafů má na vertikálně ose nastaven rozsah hodnot od minimální hodnoty. V některých případech (Obr. 20, 25, …) by kvůli přehlednosti bylo jistě vhodnější volit rozsah od nuly. V textu pak nejsou dostatečně obrázky odkazovány, zvláště v kapitole 4. Fotografie s dílenským pozadím a nářadím jako závaží nepůsobí úplně profesionálně. K jazykové stránce není moc co vytknout, snad jenom poněkud zvláštní česko-anglické výrazy („matlab kód“ nebo „medický senzor“) či střídání sensor vs. senzor.

eVSKP id 149948