MIKULÁČEK, P. Numerické metody analýzy obrazu pro optimální zaostření objektivu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Štarha, Pavel

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou optimálního zaostření objektivu. Téma této práce vzniklo na základě řešení reálného problému při expedicích za úplným zatměním Slunce, kdy vizuální kontrola ostrosti obrazu je velmi problematická a je ve značné míře subjektivní. Vlastní práce je členěna do tří základních kapitol. První se věnuje základnímu matematickému aparátu, druhá základům zpracování obrazové informace a třetí obsahuje vlastní řešení problematiky s použitím výše popsaných metod. Student pracoval na zadaném tématu zcela samostatně, svědomitě a s velkým nadšením. Prokázal schopnost tvůrčí práce a základní programovací techniky mu nejsou cizí. Obsah práce zasahuje do základním metod zpracování obrazové informace, které nejsou předmětem bakalářského studia. Práce má velmi dobrou grafickou a stylistickou úroveň. V textu se občas objevují překlepy a drobné nepřesnosti, které nemají na celkovou kvalitu práce vliv. Výsledky této práce mají velký přínos pro praxi a otestované numerické metody budou implementovány ve speciálních aplikacích nejen pro pozorování úplného zatmění Slunce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Loučka, Pavel

V předložené práci student zpracoval téma nalezení optimálního zaostření objektivu, ve kterém pomocí numerických metod zpracování obrazové informace zpřesňuje a algoritmizuje ostření manuální, jež může být z různých důvodů problematické. Tělo práce sestává ze tří kapitol: Kapitola 1 shrnuje potřebný matematický aparát, zatímco kapitola 2 pojednává o vlastnostech obrazové matice a popisuje vybrané metody zpracování obrazové informace. Zmíněné pojmy z předchozích kapitol jsou pak využity v kapitole 3, kde je popsán samotný proces ostření, dílčí algoritmy a příklady jejich použití na testovacích snímcích Slunce. Přílohu tvoří skripty napsané v softwaru MATLAB, které realizují ostření. Práce je celkově velice přehledná a čtivá, s minimem gramatických a faktických chyb. Text je navíc doprovozen množstvím ilustrativních obrázků. Výsledný proces ostření je velice zajímavý jak z hlediska použitých metod zpracování obrazu, tak z pohledu následného statistického zpracování dat. Pozoruhodné je zvláště zjištění, že pomocí popsaného postupu lze optimální pozici zaostření objektivu určit s vysokou přesností i ze značně zmenšených snímků. Přiložené MATLABovské skripty nakonec svědčí o autorově hlubokém pochopení problematiky a o množství práce, kterou odvedl během programování jednoúčelové aplikace. Navzdory vysoké úrovni práce se v ní vyskytlo pár drobných nedostatků, jmenovitě tyto: - Na str. 27 v poznámce pod čarou autor nepřesně uvádí význam pojmu „dynamický rozsah“. V kontextu analýzy obrazu se tímto pojmem obvykle myslí interval mezi nejnižší a nejvyšší možnou hodnotou intenzity jasu v obraze, nejde tedy o poměr. - Na str. 30 v Definici 2.10 autor definuje celočíselné zmenšení obrazu, v jednoúčelové aplikaci ke zmenšení obrazu ale používá výchozí MATLABovskou funkci „imresize“, která ve svém výchozím nastavení počítá zmenšený obraz trochu jinak (viz Doplňující otázky). V této definici je také překlep, pravděpodobně zaviněný používáním MATLABu, kde se vše čísluje od jedničky: Indexy k, resp. l, mají být 0,…,p-1, resp. 0,…,q-1. Podobný překlep s indexy je ještě na str. 32 ve stanovení prahové hodnoty T, kde indexy i a j mají být od nuly, nikoli od jedničky. - V přiložené dílčí funkci „OptimalniZmenseni.m“ zůstalo na prvním řádku nezapoznámkované slovo „na“, a proto funkce nešla spustit. Po zapoznámkování tohoto reliktu ale všechny přiložené skripty fungovaly, jak měly. Cíle práce byly zcela splněny, proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 132801