ČECHOVÁ, E. Stanovení vybraných xenobiotik v bioindikátorech rostlinného původu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.

Posudek vedoucího

Vávrová, Milada

Předložená bakalářská práce byla experimentálního charakteru. Jako environmentální matrice bylo zpracováváno jehličí, které lze zařadit mezi bioindikátory rostlinného původu. Studentka zpracovala na bakalářskou práci dostatečně rozsáhlou rešerši, kde se věnovala především charakteristice bioindikátorů rostlinného původu a popisu základních vlastností vybraných analytů. Část teoretické části je zaměřena na popis a využití přístrojové techniky vhodné pro stanovení vybraných analytů. Teoretická část je výborně zpracována a umožnila studentce výbornou přípravu na provádění experimentů. Podařilo se ji zpracovat dostatečné množství vzorků, což ji umožnilo vhodným způsobem zhodnotit dosažené závěry. Celá její činnost při řešení bakalářské práce, tj. zpracování rešerše i vlastní experimentální práce byly prováděny na vysoké úrovni a proto hodnotím její činnost "výborně" - A.

Posudek oponenta

Čáslavský, Josef

Předložená bakalářská práce je zaměřena na aktuální problematiku stanovení polybromovaných difenylétherů v bioindikátorech - jehličí smrku a borovice. Práce o rozsahu 46 stran textu je doplněna seznamem použitých zdrojů čítajícím 26 položek a seznamem použitých zkratek a symbolů. Rozsah tedy plně vyhovuje účelu práce. Po stránce formální je práce sestavena poměrně úhledně, avšak obsahuje poměrně dost chyb a překlepů. Při hodnocení věcné správnosti pak je v práci nedostatků poměrně dosti - text působí dojmen zpracování v časové tísni, kdy poslední závěrečná kontrola textu nebyla provedena. K práci mám následující připomínky: Str. 9 - obr 2 opakuje část Obr. 1 -nacházející se bezprostředně nad ním. Str. 10, Tabulka 1 - jedná se o notoricky známou záležitost, je zbytečné toto uvádět Str. 10 - měl by být uveden odkaz na systematické označování PCBs, které byla využito i pro PBDEs. Str. 13, odst. 3.4.1 a 3.4.2 - výčet zdrojů by měl být podán formou hladkého textu nebo odrážek uvedených opět hladkým textem. Str 13 - jak mohou díky fotolytické degradaci vykazovat výšebromované PBDEs nižší detekční limity? Str. 15, obr. 3 - jeví se mi jako poněkud zmatečný. "Daleká metabolická cesta" se neříká, pomlčka se dává za násobící předponu, termín "biopoužitelný" je poněkud osobitý. Odst. 3.5 - PBDEs jsou neživotné, takže v přísudku je potřeba používat "y", komerční produkty nezastávají, ale obsahují zejména uvedené kongenery, věta se nezačíná slovem "přičemž", to se používá při spojování vět v souvětí. Odst. 3.5.1 - dekabromovaný kongener je jen jeden, proto množné číslo není vhodné. Jak je možné využívat jej jako tlumič nárazů? Odst. 3.5.2 - z okta-BDEs se rozhodně nevyrábějí kryty a obaly počítačů a notebooků, televizorů a elektronických her, domácích spotřebičů. Str. 18, obr. 5 - celkový součet procent je 174 (má samozřejmě být 100 %) Str. 20 - 2. věta na stránce je poněkud zmatená Str. 23 - gradientová eluce (tj. spojitá změna složení MF) se u sloupcové chromatografie nepoužívá 3.8.4 - nadpis poněkud nevýstižný (mělo by spíše být "Plynová chromatografie") Opravdu má autorka na mysli kolony s průměrem větším než 20 mm? Zdůvodnění týkající se dusíku je poněkud nejasné. 3.8.5 - nesprávný název ionizační techniky EI a NCI. Co to jsou "intercedenty"? Str. 25 - jestliže je kvadrupolový analyzátor tvořen tyčemi, pak tyto nejsou z křemene. Popis elektrického zapojení kvadrupolu ne nejasný a v podstatě i neúplný. Jak je "dosaženo vyšší citlivosti zvýšení akvizičního času"? Pojem "třídimenzionální kvadrupol" u ITD je nesmysl. Ionizace dnes neprobíhá v iontové pasti, trajektorie iontů nejsou kruhové. Nezvyšuje se frekvence, žádná vnitřní elektroda u pasti není. Co je "konfigurační potenciál detekce"? Iontová past může pracovat nejen v režimu MS/MS, ale i MS(n). Nadto celý odstavec popisuje sférickou (3D-) iontovou past, dnes jsou využívány i lineární iontové pasti. U průletového analyzátoru autorka neuvedla jednu významnou výhodu průletového analyzátoru, a to, že nedeformuje spektra. Cena průletového analyzátoru ve vysokorychlostní variantě se již dnes blíží cenám kvadrupólu. Str. 27 - co je vzorek o velikosti cca 0,5 m (že by větev?) Termín "schraňování" se v souvislosti s uchováváním vzorků nepoužívá. Kap. 4.3.6 - nejedná se o podmínky měření, ale extrakce. Bylo by vhodnější tyto podmínky uvést hned v odpovídajících odstavcích a strukturovat kapitolu 4.3.4 racionálněji. Str. 4.3.6.4 - Podmínky plynové chromatografie - obsahuje značné nepřesnosti. Teplota nástřiku nebyla 90°C, popsaný teplotní program se netýká PTV ale kolony, nadto je formulován neobvyklým způsobem (označení "zádrž" se pro izotermální část nepoužívá) a s jednou duplicitou, nosný plyn nebyl dusík. Teplotní program PTV chybí (byl-li tento injektor použit). Nejsou zmíněny teploty detektorů a průtoky pomocného plynu (N2). Str. 31, Graf 4 a Graf 5: Není vhodné označovat chromatogramy jako grafy, jsou to v podstatě obrázky. Str. 32, Graf 6 a Graf 7: Jsou uvedeny v nevhodném formátu - lepší by bylo roztáhnout ve směru osy Y, aby byly zřetelné píky analyzovaných látek. Rovněž mohly být zobrazeny retenční časy. Zdůvodnění nedostatečné separace kratší délkou kolony je nesprávné. Rozdíl retenčních časů 11,8 a 12,4 min je pro tento účel nevýznamný. Tabulka 7 - nejsou uvedeny jednotky, vzhledem ke způsobu integrace nelze uvedeným hodnotám věřit. Str. 45, Graf 36 - jak lze interpretovat rozdílné výsledky z obou použitých kolon? S příhlídnutím k výše uvedeným skuteřnostem tedy hondotím předloženou bakalářskou práci stupněm velmi dobře/B.

eVSKP id 11176