AMBROŽ, M. Univerzální automobilová palubní jednotka s řízením předstihu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Cílem práce byl rozbor problematiky řešení univerzální palubní jednotky pro měření fyzikálních veličin a řízení předstihu pro starší dvoutaktní motory. Součástí byl výběr vhodného procesoru řídicí jednotky a její řešení, návrh a realizace snímačů a uživatelského rozhraní a programové vybavení umožňující komunikaci porstřednictvím CAN sběrnice. Student byl aktivní a především samostatný. Provedl systémovou analýzu, kde popsal jednotlivé části, jejich provozní chování a paramerty a požadavky na měřené veličiny. Následně provedl výběr klíčových komponentů, sestavil mechanické subsytémy a provedl obvodový návrh. Celý systém elektroniky rozdělil na dva hlavní subsytémy: palubní počítač (ovládací rozhraní) a řídicí jednotku. Navržené subsystémy realizoval a odladil řídicí firmware ve výše specifikovaných hlavních subsystémech. Vlastní textová část práce je přehledná a logicky postupuje od rozboru, přes návrh, realizaci, firmware až po měření. Text obsahuje jen drobné překlepy a stylistické chyby, nedostatečné jsou citace a uvedená literatura. V části měření jsou uvedena jen slovní hodnocení bez grafické interpretace. Výrobní dokumentace v přílohách není příliš přehledná. Celkově student zadání splnil zadání, nedostatky jsou zejména v textové části práce.
Autor se v práci zabývá návrhem a realizací řídící jednotky a palubního počítače pro starší dvoutaktní motory. Text práce je logicky členěn, obsahuje však množství hovorových výrazů, překlepů a místy nevhodných formulací. V oblasti obvodového návrhu má autor zkušenosti, v zapojení jsem nenašel žádnou vážnou chybu. Konstrukce mi přijde až přehnaně modulární, je složena z celkem 10 DPS. Každý konektor je v automotive prostředí zdrojem problémů. Tvarovač signálu z tachometru má jen pár součástek, šel by snadno integrovat na základní desku apod. Z práce není zřejmé, které moduly byly skutečně realizovány a oživeny. V příloze postrádám fotografie realizace. Chybí diskuse dosažených výsledků. V práci, která má přímo v názvu řízení předstihu chybí jak teoretická tak změřená skutečná křivka předstihu a její porovnání s požadovanou. Také by bylo vhodné změřit a uvést rozsah hodnot (variabilitu) zpoždění způsobeného výpočty v procesoru. Ve zdrojových kódech softwaru je vidět, že autor ještě nezískal potřebné programátorské návyky. Všechny proměnné jsou globální, volatilní a deklarované v jednom souboru "promenne.h". Konstanty a masky pro ovládání portů nejsou odděleny do hlavičkového souboru a pojmenovány. V softwaru chybí obsluha některých modulů (řízení chlazení, vstřikování oleje). Díky poskládání částí různých knihoven a kusů kódu je styl kódu nejednotný. Celkový dojem pak podtrhnou komentáře ve třech jazycích v rámci jednoho modulu. Cituji: "testovací zpráva, warte ein bisschen, read the message from the buffers". Dle autorova závěru nebyla jednotka testována přímo ve vozidle, což bylo součástí zadání. Tím pádem se některé další problémy ještě nestihly projevit, např. pravděpodobné rušení I2C sběrnice teploměrů zapalovací soustavou vozidla. I přes výše uvedené nedostatky považuji množství odvedené práce za adekvátní a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 102249