KUČERA, M. Měřič krevního tlaku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Bc. Michal Kučera vypracoval diplomovou práci na téma „Měřič krevního tlaku“. Hlavním cílem diplomanta bylo navrhnout a realizovat zařízení umožňující měření tlaku nepřímou metodou pomoci vyhodnocení Korotkových zvuků. Práce je mimo úvod a závěr rozdělena na tři kapitoly, v první kapitole se student věnuje teoretickému rozboru, ve druhé kapitole návrhu zařízení a v poslední kapitole samotné realizaci měřiče. Student na práci pracoval zcela samostatně, výslednou podobu práce ke kontrole předložil, ale připomínky neakceptoval. Po formální stránce tak práce stále působí nekonzistentním dojmem a formální stránka práce vykazuje chyby ve formátování textu, kvalitě obrázků a schémat. Student realizoval návrh zařízení, zařízení realizoval a provedl základní ověření funkce, včetně ukázky v laboratoři. Práce splňuje náležitosti kladené na tento typ prací z hlediska rozsahu a zvolené řešení lze považovat za přínosné. Předložená práce ukazuje, že student zmíněné problematice rozumí, ale na formální zpracování si měl vyhradit více času. Práci navrhuji k obhajobě. Níže přikládám posudek konzultanta od Doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. Student Bc. Michal Kučera měl v rámci své diplomní práce navrhnout a realizovat neinvazivní měřič krevního tlaku využívající auskultační techniku (pomocí Korotkovových zvuků). V průběhu měření krevního tlaku má rovněž vyhodnocovat tepovou frekvenci. Parametry přístroje mají být následující: Předpokládaná maximální hodnota systolického tlaku 220 mmHg, minimální hodnota diastolického tlaku 40 mmHg a maximální hodnota tepové frekvence 200 tepů za minutu. Měřič má umožňovat signalizaci maximální hodnoty tlaku při nafukování manžety a průběžnou akustickou signalizaci tepu při měření krevního tlaku. Především bych měl jednu poznámku k zadání diplomní práce a tou je chování přístroje ve vztahu ke krevnímu tlaku subjektu, ze kterého je krevní tlak snímán. Maximální hodnota tlaku v manžetě je zřejmě stejná pro celý rozsah měřených tlaků. Pro pacienta, na kterém je tlak měřen by byl výhodnější adaptivní systém nastavení maximálního tlaku v manžetě. Zadání diplomní práce tento problém však nijak nespecifikuje, proto to nepokládám za chybu. Předložená diplomová práce má celkem 118 stran, z toho vlastní práce má 88 stránek a zbytek obsahuje přílohy. Seznam použité literatury má 45 položek (to svědčí o dobré práci s literaturou). Diplomní práce je členěna do čtyř základních kapitol: Teorie, Vlastní řešení problému, Realizace a Závěr. Každá ze základních kapitol má ještě svoje samostatné dělení. Zde musím říci, že popis dílčích problémů a jejich řešení je logicky uspořádán ve sledu, který odpovídá struktuře navrhovaného přístroje. Problémy spojené s pneumatickou manžetou jsou zařazeny do kapitoly 1 (Teorie). Stěžejní částí spojené s podstatou funkce přístroje souvisejí s detekcí Korotkovových zvuků. Problémy detekce jsou vysvětleny podrobně a srozumitelně. Z toho pak plyne řešení vlastního detektoru Korotkových zvuků, který tvoří vlastně základ celého přístroje. Pro napájení navrhovaného měřiče krevního tlaku je zvolen spínaný zdroj, který pro svoji činnost odebírá proud z jednoho Li-Ion článku. Navržený měřič krevního tlaku byl realizován. Návod k použití navrženého zařízení není uveden. Po formální stránce je práce na solidní úrovni. K předložené diplomové práci mám tyto připomínky: 1. Při čtení práce dost vadí, že u rovnic nejsou popsány jednotlivé veličiny. V příloze je sice uveden jejich seznam, ale je to dost nepraktické. Pokud byly některé obrázky převzaty, mělo to u nich být uvedeno. 2. V rovnici na str. 31 dole (není očíslována) je ve vztahu k obr. 2.7 chyba. 3. V textu se vyskytují gramatické chyby. Závěr Předložená diplomní práce splňuje zadání a odpovídá i svým rozsahem příslušným předpisům. Některým chybám (zejména po jazykové stránce) se však autor nevyhnul. Předloženou diplomní práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnotit 70 body. Otázky pro diplomanta: 1. Bude se u jednotlivých subjektů tvar Korotkovových zvuků lišit? Na základě čeho byl zvolen v detektoru Korotkovových zvuků filtr uvedený na obr. 2.5? Může tvar jeho přenosové charakteristiky ovlivnit přesnost detekce Korotkovových zvuků? 2. Kde jsou pro obr. 2.12 (str. 38) snímány signály na něm zobrazené? V popisce obrázku to chybí.
Student si vybral práci, která spojuje znalosti z oblasti elektroniky a biomedicíny. Tak jak byla práce zadána, tak lze konstatovat, že byla i realizována, tedy zadání DP bylo splněno. Student v práci prokázal znalost elektroniky, kterou využil při návrhu celého zařízení. Práce je rozdělena na teroretickou a praktickou část. K práci mám řadu formálních připomínek - některé obrázky resp. bloková schémata jsou rozmazaná, bloková schémata nesjou úplně vhodně nakreslena, odrážky nejsou psány jak je běžné, veličiny u rovnic nejsou popsány, v textu je řada překlepů a gramatických chyb, řada rovnic není čislováno a jejich zarovnání není jednotné, používání desetinné tečky místo čárky, některé části kapitol jsou prázdné kap. 2, velké části stran jsou prázdné (asi aby DP nabrala větší objem), schémata nejsou jednotná, zarovnání obrázků a další. Občas je psaná kostrbatým způsobem. V závěru práce měl student více vyhodnotit celé řešení a výsledky, kterých dosáhl. Jaký je jeho přínos k problematice? V rámci diskuze navrhuji vzít v potaz otázky konzultanta doc. Chmelaře. Na základě výše uvedených zjištění navrhuji hodnocení práce C - 70 bodů.
eVSKP id 153427