ROZSYPAL, J. Nejistota nepřímého měření průtoku vzduchu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem bakalářské práce bylo nastudovat problematiku stanovení nejistot nepřímých měření jednak klasickou metodou a dále metodou Monte Carlo. Dále navrhnout metodiku a provést experimentální měření se stanovením nejistoty nepřímého měření pro měření objemového průtoku vzduchu pomocí víceotvorové rychlostní sondy. Bakalářská práce navazovala na semestrální projekt, ve kterém student vypracoval navíc oproti zadání projektu i části, které pak byly zařazeny do bakalářské práce. Student pracoval samostatně a iniciativně. Student na bakalářské práci pracoval na základě pokynů vedoucího, konzultace využíval hlavně při práci na semestrálním projektu v zimním semestru, v letním semestru již konzultací bylo méně. Konzultoval hlavně strukturu a obsah práce před odevzdáním.
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou vyhodnocování nejistot nepřímého měření průtoku vzduchu. Jedná se o téma Diplomová práce je rozčleněna do 9 kapitol včetně úvodu a závěru. Součástí práce je seznam obrázků, tabulek, použitých literárních zdrojů a také seznam zkratek Rozsah bakalářské práce včetně 4 příloh činí 51 stran. Struktura a členění diplomové práce koresponduje se zadáním práce. Skladba kapitol je vyvážená s výjimkou kapitoly 8, která má rozsah pouze strany. Názvy některých kapitol či podkapitol jsou zbytečně dlouhé. Použitím chybného stylu šablony se změnila úroveň číslování v kapitole 6, která začíná úrovní 6. 1. Teoretická část práce (kapitola 2 – kapitola 5) vychází z literární rešerše. Student čerpal z 10 základních literárních zdrojů vztahujících se převážně ke kvantifikaci nejistot měření. Výhradu mám k citaci těchto zdrojů. Student uvádí na začátku kapitol pouze souhrnné odkazy na literární zdroje a tím nelze zjistit, ze kterého konkrétního zdroje čerpal a dané informace získával. Popis vyhodnocování standardních nejistot a jejich zdrojů je uveden v kapitole 2. Jedná se o problematiku, která vyžaduje velmi přesné formulace a v různých literárních zdrojích není jednotná symbolika, tedy literární rešerše je pracná a vyžaduje zavedení a následné důkladné dodržování zavedených symbolů. To se studentovi ne zcela podařilo, viz vztahy (2. 1) – (2. 6), detailnější vysvětlení nechám na případné ústní konzultaci. V této části dokumentu postrádám vysvětlivky k zavedeným symbolům v uvedených rovnicích. V kapitole 3 je představena pravděpodobnostní metoda Monte Carlo. V této kapitole nejsou číslovány rovnice a vyskytuje se jeden obrázek bez titulku. V kapitole 4 student uvádí modelový příklad výpočtu nejistot oběma postupy (GUM, Monte Carlo) pro korelované a nekorelované vstupní veličiny. Bohužel se studentovi nepodařilo sjednotit zavedené symboly vstupních veličin v tabulce 2 a ve výpočtových vztazích (4. 1) a (4. 2). V tomto modelovém příkladu chybí uvedení výsledku měření s nejistotou, kde by se projevil rozdílný počet desetinných míst u měřené veličiny a rozšířené nejistoty, viz tabulka 2 a vztah (4.6). V kapitole 5 student popsal nepřímé měření průtoku víceotvorovou rychlostní sondou Anubar 485 a reálnou měřicí trať UAMT. Název této kapitoly nekoresponduje s obsahem, nejedná se o metodiku stanovení nejistot ale pouze o princip nepřímého měření průtoku. Na str. 31 a str. 32 jsou uvedeny chybné odkazy pro výpočet koeficientu sondy Anubar 485, správně uvedený odkaz je (5. 5) a (5. 6). Praktická část bakalářské práce je uvedena v kapitole 6 – kapitole 8. V kapitole 6 jsou popsány výpočty standardních nejistot veličin nepřímého měření průtoku. Pro lepší přehlednost výpočtu standardních nejistot typu B u digitálních měřidel je vhodnější použít symbol pro maximální rozsah změny měřené veličiny zmax než vztah pro výpočet chyby údaje měřidla, viz vztah (6. 6), (6. 8). Názvy tabulek 4 - 8 jsou velmi obecné a nespecifikují obsah tabulek. Ve výpočtech nejistot průřezu sondy je ve vztazích (6. 15), (6. 17) a v tabulce 7 chybně uvedena jednotka [m], správně patří [m2]. V kapitole 7 student vypracoval výpočet nejistot daného měření pravděpodobnostní metodou Monte Carlo. Slovní popis je příliš krátký, a tudíž nejsou zřejmé postupové kroky. Zhodnocení výsledků měření uvádí student v kapitole 8 a také je součástí kapitoly 9 (Závěr). Kladně hodnotím grafickou interpretaci výsledků, slovní interpretace má však nižší úroveň. Souhrnně lze konstatovat, že student realizoval výpočty nejistot nepřímého měření průtoku vzduchu na trati UAMT klasickou metodou GUM a pravděpodobnostní metodou Monte Carlo v souladu se zadáním práce. Koncepce a postupy výpočtů jsou správné. Bakalářská práce je po odborné stránce na standardní úrovni a odpovídá požadavkům na rozsah a úroveň podle nového kreditového systému. Uvedené výtky nemají zásadní charakter a podstatně nesnižují hodnocení. Student splnil zadání bakalářské práce v celém rozsahu. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 73320