KAVKA, M. Zvláštnosti šetření příčiny vzniku velkých požárů a havárií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Valášek, Rudolf

Student při zpracování bakalářské práce vycházel z odborné literatury, ale i z vlastních praktických zkušeností. Kvalita zpracování je v podstatě dvojí, jednak na základě vyhodnocení odborné literatury a také na základě vlastního průzkumu, který provedl student mezi odbornou veřejností. Poměrně dobře využil vlastních poznatků ze zahraniční služební cesty, které vedly k rozšíření a zavedení speciálně cvičených psů do vyhledávání určitých druhů stop. Výsledky jsou interpretovány v přehledných grafech a tabulkách a zakončeny shrnutím vyhodnocení. Návrhy na opatření a vybavení pracovníků úseku zjišťování příčin požárů jsou uvedeny v části 7. a vychází z vyhodnocení praktických poznatků z vlastní činnosti studenta a jsou v souladu s obsahem práce. Závěry bakalářské práce jsou v souladu se zadáním. Student přistupoval k řešení úkolů zodpovědně a využíval konzultací při řešení jednotlivých částí.

Posudek oponenta

Vojtěchovský, Filip

V úvodu práce autor naznačuje význam zjišťování příčin požárů (dále jen "ZPP") a důvody jeho dalšího rozvoje jako samostatného specializovaného oboru. V následujících statích pokračuje historickým vývojem v ČR až po současný stav, vč. zakotvení v legislativě, a stručnou charakteristikou. Dále zde uvádí, jakým způsobem je zajištěna služba příslušníků určených pro ZPP v rámci HZS ČR a srovnává nevýhody služby v operativní záloze oproti směnné (stálé) službě. V kapitole 2.3. autor zpracoval přehled činností ZPP s rozdělením na hlavní a vedlejší úkoly. Opominul ovšem zmínit neméně důležité úkoly, jako jsou kontrolní činnost ve smyslu požární prevence či správní řízení na úseku požární ochrany. Oproti tomu autor klade důraz na problematiku poskytování informací hromadným sdělovacím prostředkům a navrhuje zde účast příslušníků pro ZPP na mediálních cvičeních pro tiskové mluvčí. V následující stati autor doplňuje a částečně hodnotí systémy ZPP ve světě, resp. v EU. V kapitole 3. je pak přehledně zpracován souhrn požárů v ČR se škodou vyšší než 5 mil. korun, s uvedením některých základních dat, bez dalšího rozboru. V části 3.2.1 si autor vybral pět významných případů požárů v Praze z posledních let, na kterých se pokusil naznačit hlavní předmět práce, a sice odlišnosti oproti běžným postupům ZPP. Celá tato část by si však zajisté zasloužila podrobnější analýzu, jelikož právě u těchto případů "velkých požárů" se projevují určité nedostatky a i chyby, ze kterých lze čerpat poučení. A jsou to především vzájemná spolupráce zainteresovaných osob, jejich ne vždy vyjasněné kompetence a v neposlední řadě určitá kolegiálnost. Konkrétně: viz otázky 1-3 V kap. 4 si autor všímá vyšetřování rozsáhlých požárů výrobních hal nebo technologických provozů a naznačuje možný postup šetření. V závěru stati pak autor správně uvádí, že při šetření rozsáhlejších či závažnějších požárů bývá nezbytné sestavení pracovního týmu a jeho funkční rozdělení. Tady bych vytkl jistý nedostatek práce, a sice absenci odkazů na jiné kapitoly v textu, které na popisovanou část navazují, či ji podrobněji rozvíjejí nebo doplňují. Konkrétně např. v závěru kapitoly 4. mohl být odkaz na 4.3, v kapitole 4.1 na následující kapitolu, atd. Naopak v úvodu kapitoly 4.2. autor odkazuje na 3.1. která ovšem s popisovanou částí nijak nesouvisí. Poslední odstavec 4.2 (str. 26 nahoře) je však poněkud nevhodně formulován. Zde autorovi zcela zásadně musím oponovat. Větu "Hasiči se mnohdy zaměřují jen na likvidaci požáru a někdy dojde i ke zničení stop, které by při tom mohly být zachovány." nelze v žádném případě akceptovat, jelikož není možné zjišťování a zajišťování stop upřednostňovat před hlavními principy zdolávání požárů. Navíc základní výuka ZPP je součástí nástupního odborného výcviku, příslušníci tedy jsou s touto oblastí obeznámeni. Na str. 30 je v poslední větě předposledního odstavce uvedeno, že "Je důležité, aby při ohledání byly zjišťovány a posuzovány i takové předměty, okolnosti nebo situace, které nemusí mít přímou souvislost s příčinou, případně mohou mít význam při stanovení preventivních opatření", což by autor měl blíže vysvětlit. Zrovna tak není zcela jasná souvislost v tvrzení v posledním odstavci - "pokud chceme správně a kvalitně zajišťovat stopy po požáru, je nutné uvědomit si podstatu hoření." Velmi zajímavý je průzkum, který autor uskutečnil prostřednictvím internetové ankety. V závěru se autor spokojil s konstatováním, že " zasahující hasiči jsou celkem dobře seznámeni s prací vyšetřovatele." A následně dodává: "Na základě průzkumu lze konstatovat, že zasahující hasiči by měli být více informování o zajištění stop, aby nedocházelo k jejich poškození. Samozřejmě s ohledem na likvidaci požáru.", což je ovšem v praxi z časových důvodů a možného nebezpečí z prodlení téměř nerealizovatelné nebo jen velmi obtížně. Následující kap. 5.3 je nazvána "Spolupráce s velitelem zásahu", obsah však nelogicky a také trochu nesrozumitelně pojednává převážně o prvotním zpozorování a ohlášení požáru a jeho vlivu na hasební zásah, resp. následné šetření. V kapitole 6.1 až 6.7 autor popisuje a vysvětluje základní principy, termíny a definice ZPP, které ovšem platí v obecně rovině. Z hlediska logického sledu by proto tyto údaje měly být zařazeny spíše ze začátku práce, např. v obecné charakteristice ZPP. Autor zde mj. uvádí, že "Při závažných požárech je žádoucí vyčkat příchodu policisty-vyšetřovatele, který bude mít za Policii ČR případ ve své kompetenci. V tomto je důležitý rozdíl u velkých a závažných požárů oproti požárům např. osobních automobilů nebo požárů v přírodním prostředí." O tom lze polemizovat. Co např. rozsáhlé lesní požáry? V kap. 7 až 7.3 se autor zaměřil na vybavení vyšetřovatele ochrannými pomůckami pro bezpečný pohyb a samotnou činnost na požářišti. Nutno ovšem k tomu podotknout, že toto je upraveno vnitřními předpisy, konkrétně citovanou SIAŘ o jednotném postupu příslušníků HZS ČR při ZPP, a to vč. odběru, ukládání a zacházení se vzorky určených k PTE. V posledních dvou kapitolách se autor pokusil vypracovat vlastní návrh na konstrukci a vybavení výjezdového vozidla vyšetřovatelů, konkrétně pro podmínky HZS hl. m. Prahy. Závěr: Autor ve své práci uplatnil své bohaté zkušenosti z praxe, i bezesporu nezanedbatelný přínos oboru ZPP, např. při zavádění metody použití služebních psů při vyhledávání akcelerantů. Trochu postrádám zmínku o možných nových metodách, jako je např. simulace požárů pomocí počítačové grafiky, jež má jistě svou budoucnost, a to nejen v oboru ZPP. Práce je přesto celkově zdařilá, některé pasáže by si však zasloužily větší pozornost.

eVSKP id 19407