SALÁŠEK, J. Analogové funkční bloky fraktálního řádu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
I přes pravidelné konzultace a předávané pokyny, student dostatečně neprokázal schopnost samostatné činnosti. Přestože v rámci semestrálního projektu student získal dostatečné znalosti v oblasti návrhu fraktálních systémů jejich aproximacemi, student sám nepřišel s vlastními řešeními funkčních struktur. Odevzdaná diplomová práce je tak rozsahem velmi omezená, kdy oproti semestrálnímu projektu byly dodány více méně jen výsledky simulací anebo experimentálních měření zapojení, která mu mnou byla poskytnuta. Přestože v rámci konzultace byla diskutována možnost využití těchto struktur k realizaci kmitočtových filtrů typu horní propust, student toto zcela ignoroval. Práce mi k přečtení byla předložena den před konečným termínem jejího odevzdání, kdy pochopitelně na mnou uvedené výtky bylo možné reagovat již jen velmi omezeně. Kapitola popisující fraktální obvody je velmi omezená, kdy autor z literatury převzal pouze matematický popis systému celočíselného řádu aproximující fraktální strukturu. V této kapitole je uveden i příčkový RC článek (obr. 2.1), kdy však jeho bližší popis a ukázka jeho nasazení ve vlastním obvodovém řešení zcela chybí.
Student ve své práci představil možnosti řešení kmitočtových filtrů fraktálního řádu pomocí aproximace přenosové funkce filtrem vyššího celočíselného řádu. Bohužel práce je na poměrně nízké úrovni a obsahuje mnoho chyb, překlepů a nedostatků. Chybí seznámení s teorií a vlastnostmi filtrů fraktálního řádu. Student se také nevěnoval řešením s použitím impedance fraktálního řádu, jak je požadováno v zadání. Často se vyskytují chyby ve vzorcích, např. i při jednoduchém odvození z předchozích vzorců. Na obr. 1.2 je uveden prvek UVC místo UCC. Postup návrhu hodnot součástek obvodu v kap. 3.1 je nedostatečně popsaný, nejsou vysvětleny významy veličin ve vzorcích (např. tau, G). Není uvedeno, jaký model prvku CFA byl použit při simulacích. Také student neobjasnil, jakým způsobem získal přenosové funkce obvodů (4.1), (5.1). Při simulacích by bylo vhodné charakteristiky porovnat s ideálním průběhem fraktálního řádu, tedy nejen s ideálním průběhem třetího řádu. Student se vůbec nezmiňuje o jedné z hlavních vlastností fraktálních filtrů, kterou je strmost modulové frekvenční charakteristiky s hodnotou neceločíselného násobku 20 dB na dekádu. Literatura není citována podle normy a chybí mnoho relevantních zdrojů o problematice. Práci nedoporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou F (40 bodů).
eVSKP id 93773