HRBEK, T. Optimalizace parametrů vysílacího zesilovače pro LoRaWAN [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Tuto práci jsem vypsal ve spolupráci s firmou Racom s.r.o. Její náplní bylo vyladit parametry (pracovní body jednotlivých stupňů a přizpůsobovací obvody) levného univerzálního integrovaného zesilovače Qorvo RF5110g tak, aby odpovídaly LoRaWAN standardu v pásmu 868 MHz EU. Práce tak spadá spíše do kompetencí Ústav radioelektroniky, ale firma studentovi poskytla veškeré potřebné přístrojové vybavení i odborného konzultanta, takže to nebyl problém. Student pracoval zcela samostatně a je zřejmé, že problematice velmi dobře porozuměl. V rámci SP se mu podařilo zesilovač vyladit "pouze" do výkonu +25 dBm. V DP se tuto hranici nepodařilo překročit ani po velmi náročném návrhu přizpůsobovacích obvodů, obvod RF5110g toho jednoduše není schopen. Student tedy otestoval dva jiné modernější obvody, avšak ty pracovaly ve třídě A a měly velmi nízkou účinnost. Jako kompromisní řešení proto nakonec zvolil paralelní zapojení dvou RF5110g, které již všem požadavkům vyhovělo. Celkový objem odvedené práce je tak opravdu velký a odpovídá 2 až 3 běžným diplomovým projektům na ÚTKO. Celkový dojem však poněkud kazí formální zpracování. Popis řešení v kapitolách 2.6 a 2.8 je zkratkovitý a některé kroky nejsou řádně vysvětleny. Téměř celá práce je psána v přítomném čase, což působí divně. Některé obrázky (hlavně bloková schémata) jsou malé a rozmazané (zubaté). I přesto se však jedná o vysoce nadprůměrnou DP, kterou navrhuji hodnotit stupněm A.
Diplomová práce má z velké části experimentální charakter. Obsahuje návrhy obvodů, jejich realizaci, řadu měření na funkčních vzorcích a teoretické rozbory. Textová část práce má logickou strukturu a je přiměřeně obsáhlá. Má však několik nedostatků. Obsahuje řadu překlepů („Ty jsou zpravidla jsou“ str. 26, místo „v tab. 2.1 je“ má být „v tab. 2.2 je“ str. 35, „jeho vzbrané“ str. 65 a další), gramatických chyb („licencované pásma“ str. 15, „produkty by měli být“ str. 43, a další) a nejasných nebo nepřesných formulací („zkreslení se zpracovává pomocí LC rezonančního obvodu“ str. 18, „nemá kolektor ani emitor degradován odporem“ str. 22, „Intermodulační zkreslení vzniká součtem a také rozdílem různých kmitočtů“ str. 43, apod.). Český text je kombinován s anglickými výrazy („třístupňové struktury (pre-amplifier stage, driver stage …“ str. 21), ačkoli je lze nahradit českými ekvivalenty. V textu je řada tvrzení, hodnot a vzorců bez odkazu na literaturu (například odkazy na rovnice na str. 46 a 73). Po formální stránce lze práci vytknout celkovou nepřehlednost textu. Bylo by vhodné na začátku každé kapitoly zaměřené na konkrétní práci studenta nejprve uvést co bylo cílem, jak bylo postupováno, jaký hardware byl použit a na závěr kapitoly uvést jakých bylo dosaženo výsledků (v textu se například objevuje informace o „rádiovém přípravku MBR“ aniž by bylo zmíněno o co jde, kdo jej vytvořil, …). Některé grafy jsou špatně čitelné (díky žluté barvě průběhů). Chybí popisy bloků k Obr. 1.13. Po obsahové stránce lze práci vytknou poměrně stručnou a neúplnou teoretickou část. Úvodní kapitoly by měly obsahovat teoretické základy oblastí, které souvisejí s řešením. Část problematiky je zmíněna (sítě LPWA, třídy zesilovačů, paměťové efekty, a další). Bylo by však vhodné uvést alespoň stručnou teorii řešící mezistupňové vazby obvodů a zdůvodnit vznik intermodulačních produktů a přeslechů do sousedních kanálů. Uvést na čem závisí a jak je potlačit. V odpovídajících kapitolách se pak na tuto teorii odvolat a použít ji pro konkrétní návrh. Drobnější připomínky lze mít i k technické stránce práce. Chybí zde měření IMD2 (viz zadání), schémata v příloze nejsou nijak popsána nebo komentována, není vysvětleno, proč jsou zvoleny rezonanční kmitočty napájecích obvodů 1 GHz a 540 MHz. Na druhé straně je nutno ocenit poměrně velký rozsah prací, uvedení řady výsledků přehlednou formou tabulek a zákresů ve Smithových diagramech a řadu konstatování, ze kterých je zřejmé, že student dané problematice rozumí a je schopen samostatné práce. I přes uvedené výtky, které se týkají především textové části práce jsem přesvědčen, že výsledky diplomové práce jsou pro zadavatele přínosem. Zadání práce bylo splněno.
eVSKP id 126020