KOSKOVÁ, M. Vliv MR pulsních sekvencí na teplotu měřeného objektu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Studentka se ve své práci zabývala vlivem jednotlivých parametrů pulsních sekvencí na teplotu měřeného objektu. V úvodu práce je popsán nezbytný teoretický úvod magnetické rezonance. Jsou zde popsány jednotlivé pulsní sekvence, které podle teoretického předpokladu nejvíce zvyšují SAR u měřeného objektu. V další části práce jsou nastíněny možná rizika pro pacienta při MRI měření a dále je zde kapitola věnující se měrnému absorbovanému výkonu. V experimentální části práce se studentka seznámila s ovládáním 9.4T MR přístroje a vytvořila fantom “myši”,na kterém byla prováděna další měření. Těžiště práce spočívalo v sérii experimentů, kde studentka měřila různé akvizice pěti sekvencí a jejich vliv na teplotu fantomu. Dále byly změřeny také tři soubory sekvencí používaných při probíhajících studií na ÚPT AV ČR. Získané poznatky studentka otestovala při měření na živém objektu (myši). V neposlední řadě studentka vytvořila program pro predikci nárůstu teploty měřeného objektu podle zvolených akvizic měřených sekvencí. Studentka během celého roku pracovala velmi pilně a aktivně přistupovala k řešení dané problematiky. Po formální stránce je práce velmi pečlivě zpracována, text je dobře čitelný, jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují, příkladná je také práce s literaturou (přes 40 citovaných zdrojů). Diplomová práce byla také prezentována na studentské konferenci EEICT 2016. Na základě aktivity studentky a množství odvedené práce hodnotím práci jako výbornou.
Práce se zabývá měřením vlivu MNR akvizice na ohřev tkáně. V teoretické části je poměrně obsáhle popsán princip NMR a pulzních sekvencí, je zde však velké množství nepřesností a zjednodušení. Obojí je vcelku omluvitelné, protože jde spíše o problém autorů literatury, z níž autorka čerpala. Kladně hodnotím metodologický postup vytvoření fantomu, způsob měření rozdílu teploty před a po akvizici, a snahu o vyhodnocení na konkrétních protokolech používaných v praxi. Použité zjednodušující předpoklady jsou pochopitelné. Samotný vytvořený program a GUI pro predikci ohřevu tkáně hodnotím také jako zdařilý, včetně přístupu, kdy se predikce děje na základě experimentálně zjištěných ohřevů tkáně. V sekci vyhodnocení hodnotím kladně přibližný soulad ohřevů měřených na fantomu a myši. V teoretické části autorka uvádí několik vztahů pro SAR v závislosti na parametrech akvizice (rov. (10)-(12)). Očekával bych, že autorka porovná naměřené přírůstky teploty s těmito teoretickými předpoklady (viz např. 1. otázka dole). Toto porovnání v práci chybí. Bez něj je ale smysluplnost vytvořeného programu pro predikci ohřevu snadno zpochybnitelná. Uvítal bych spíše několikanásobné měření pro méně MRI sekvencí (třeba i jen na fantomech), aby bylo možné vyhodnotit spolehlivost měřených nárůstů teploty. Vycházím zde z toho, že přesnost měření teploty je podobná měřeným nárůstům teploty (čemuž odpovídá i nemožnost určit trend ohřevu v některých sloupcích Tab. 16-23). Práce jako celek má spíše experimentální a praktický charakter, ale její teoretické jádro mohlo být více rozvinuto. Vzhledem k množství experimentální práce, které musela diplomantka vykonat, ji hodnotím jako přijatelnou a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 93535