SHÁNĚLOVÁ, Š. Využití běžeckého wattmetru STRYD při stanovení dynamických parametrů běžecké obuvi a jejich vlivu na výkon vytrvalostního běžce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2024.
Téma práce, které si studentka ke zpracování vybrala, nebylo doposud v rámci studijního programu Sportovní technologie realizováno. Jedná se o využití běžeckého wattmetru STRYD při stanovení dynamických parametrů běžecké obuvi a jejich vlivu na výkon vytrvalostního běžce. Téma je zajímavé i z toho důvodu, že může mít požadovaný praktický přesah nejen do výuky studijního programu, ale výsledky bude možné využít i ve sportovním tréninku, nebo při výběru běžeckých bot. Teoretickou část práce zpracovala diplomantka na potřebné úrovni. Prokázala, že se v dané problematice orientuje, výběr a množství odkazů na literaturu je dostačující a opírá se o relevantní zdroje popisující řešenou problematiku. Autorka definovala hlavní cíl práce, kterým bylo porovnání běžeckého výkonu vytrvalostního běžce v rozdílných typech obuvi – obyčejné běžecké obuvi a obuvi s karbonovým plátem. V rámci bakalářské práce byly stanoveny 2 výzkumné otázky a jedna hypotéza. Sběr dat probíhal na základě předem stanovených testovacích protokolů v průběhu zimního a letního semestru. V zimním semestru bylo provedeno pilotní měření v laboratoři, na základě kterého proběhlo ověření předpokladu nižších wattových hodnot v obuvi s karbonovým plátem ve vnitřním prostředí tak, aby bylo možné se vyvarovat vlivu nepříznivého počasí a dodržet přesně předem stanovené tempo běhu. Díky pilotnímu měření bylo možné se blíže seznámit se senzorem a s tím, jestli vůbec a jak se projevuje vliv karbonového plátu uvnitř běžecké obuvi. Dále pak bylo možné stanovit testovací protokol pro měření ve vnějším prostředí. V další části práce následuje popis testových protokolů včetně deskriptivních dat o testovaných osobách, popis sledovaných parametrů a použitých přístrojů. Výsledky jsou rozděleny do několika přehledných tabulek, které znázorňují výsledky testovaných osob na jednotlivých měřených distancích 800 a 1600m. Do výzkumu bylo v rámci testování zapojeno 15 testovaných osob, přičemž všechny testované osoby byli muži. V části diskuse se autorka věnuje odpovědím na stanovené výzkumné otázky, které vhodně porovnává a kriticky posuzuje s dostupnými odbornými pracemi především ze zahraničí. V závěru práce autorka definuje limity výzkumu, které kriticky doplňují informace a omezení výzkumu. Formální zpracování práce a její rozsah je na odpovídající úrovni pro bakalářskou práci a současně v souladu s platnými normami psaní a publikování v daném oboru. Jazyková a stylistická úroveň je vyhovující. Studentka od počátku realizace projektu spolupracovala na velmi dobré úrovni, dodržovala stanovené termíny a samostatně se snažila přinášet nová technická i praktická řešení. Zpracování dat a výsledků také průběžně konzultovala s odborníky na UBMI ale i odborníky z praxe. Celkově hodnotím bakalářskou práci jako velmi zdařilou, studentka prokázala, že se v dané problematice orientuje. Drobné rezervy spatřuji především ve výběru vzorku, kde jsou zastoupeni pouze muži a v některých částech výsledkové části poměrně zjednodušená interpretace výsledků. Ani tyto připomínky však nesnižují kvalitu odvedené práce a tuto práci doporučuji k obhajobě. Práci uděluji 85 bodů ze 100 možných a hodnotím známkou B.
Bakalářská práce se zabývá komparací dynamických parametrů běžecké obuvi rozdílné konstrukce určením wattového výkonu běžce za použití běžeckého wattmetru STRYD. Hlavním cílem této práce je určit, u kterých z testovaných bot běžec vynaloží nižší úsilí k uběhnutí předem stanovené vzdálenosti, konkrétně 800 a 1600 m. V teoretické části se autorka zabývá metodikou běžeckého tréninku a rozborem běhu po biomechanické a kinematické stránce. Je zde rozebrán historický vývoj konstrukce běžecké obuvi s důrazem na specifická řešení jednotlivých výrobců obuvi, zakončený podrobným popisem technologie obuvi s karbonovým plátem. Dále je zde rozebráno téma měření běžeckého výkonu, včetně přístrojů a technologií, které se k tomu používají. Metodika celého výzkumu vzhledem k praktickému zaměření a výstupům z práce je zvolena správně. Rezervy shledávám v počtu testovaných osob, sjednocení obuvi – porovnání dvou konkrétních modelů a výkonnostní homogenitě skupiny. Rozdíly mezi dvěma typy obuvi v řádech nižších jednotek procent nemusí na první pohled vypadat jednoznačné, při použití statistických metod je ale potvrzen původní předpoklad, že obuv s karbonovým plátem v kombinaci se správnou technikou běhu je efektivnější než obuv bez karbonového plátu. Statistická analýza je na dobré úrovni, diskuse i závěr jsou dostatečně popisné a obsáhlé. V práci je jen několik gramatických chyb. Celkově hodnotím 80 body a známkou B.
eVSKP id 159345