KUDA, R. Zlepšení energetických parametrů asynchronních strojů malého výkonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudky

Posudek vedoucího

Hájek, Vítězslav

Student dobře pochopil význam a podstatu zadání, pracoval samostatně v rámci pokynů a doporučení vedoucího práce. V průběhu zpracování navázal kontakty s výrobními podniky a sbíral zkušenosti potřebné k úspěšnému řešení problémů, vyplývajících ze zadání. Diplomová práce práce má dobrou úroveň a splňuje požadavky zadání. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 45/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 19/20
Formální zpracování práce A 18/20
Využití literatury A 9/10
Navrhovaná známka
A
Body
91

Posudek oponenta

Vítek, Ondřej

Předložená diplomová práce má rozsah 54 stran a je rozčleněna do šesti kapitol včetně závěru. Neformálně ji lze rozdělit do tří částí, kde po teoretickém úvodu následuje experimentální analýza konkrétního jednofázového asynchronního motoru s pomocnou fází, zahrnující rozbor ztrát a obecnější popis možností zvýšení účinnosti stroje. V poslední části se práce věnuje návrhu jednofázového motoru. Práci působí uceleně a má logickou strukturu. Poslední část týkající se návrhu stroje by však mohla být více svázána s předchozími a v návrhu aplikovat některou z navrhovaných možností zvýšení účinnosti. Také rozbor ztrát konkrétního motoru na základě výsledků měření by mohl být detailnější a s širší diskusí dosažených výsledků. Kladně hodnotím aktuálnost práce jak tématem, tak uváděnými možnostmi zvýšení účinnosti asynchronních motorů. Současně také seznámení se a aplikaci metody konečných prvků při výpočtu elektromagnetického pole stroje a provedení měření na reálném motoru. Po formální stránce mám připomínky k hodnotám v tabulkách (Tab.3.1, 3.2,…), které jsou uváděny na několik desetinných míst, což podle mého názoru neodpovídá reálné přesnosti měření. Podobně jsou zbytečně uváděna dvě desetinná místa v popisech os grafů. U příkladů výpočtu v kapitole 3.4.1 by mělo být uvedeno pro kterou tabulku je konkrétně který prováděn. Po obsahové stránce mám následující připomínky: Str. 19 – Je účinnost 1f ASM skutečně tak nízká? „ …Protože je využití motoru jednofázového proti motoru trojfázovému přibližně poloviční, je také jeho účinnost menší (jednotky procent). [1]“ Str. 23 – Mechanické ztráty 51 W u motoru o výkonu 550 W považuji za poměrně vysoké. Bylo měření naprázdno prováděno při motoru odpojeném od dynamometru, případně pokud ne, byly odečteny mechanické ztráty dynamometru? Str. 27 / Obrázek 3.5 – Ztráty v železe považuji za velmi vysoké. Naopak zde chybí např. ztráty ve vinutí rotoru, které jistě nebudou zanedbatelné. Str. 30 / kap. 4.1 – Při výpočtu ztrát ve vinutí rotoru není nutné ztráty mechanické zanedbávat, neboť je lze relativně snadno do výpočtu zahrnout. Navíc z naměřených hodnot vyplývá, že jsou poměrně značné.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání B 17/20
Odborná úroveň práce C 37/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse C 15/20
Formální zpracování práce A 9/10
Navrhovaná známka
C
Body
78

Otázky

eVSKP id 35782