VEČERKA, V. Analýza ukazatelů pojistného plnění z povinného ručení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2014.

Posudek vedoucího

Kropáč, Jiří

Autor práce analyzuje v práci, a to z různých hledisek, průměrnou škodu. Nikde jsem ale nenašel, jak je tento pojem definován. Název práce neodpovídá jeho obsahu - jak jsou v práci analyzovány ukazatele pojistného plnění?

Posudek oponenta

Kimmer, Jan

Dobrý den, postupně zhodnotím výroky v práci, které mne zaujaly nebo jsou nepřesné a poté zhodnotím celkově práci. Pro pojistnou smlouvu je použita špatná definice. Výši sazeb ovlivňuje zpravidla několik parametrů a volba a vliv parametrů závisí na jednotlivé pojišťovně. Pro počet měsíců již neplatí dříve jednotné pravidlo 5 % slevy za 1 rok bez nehody. Autor práce se dobře rozhodl oddělit škody na zdraví z časové řady, kdy zmiňuje její vliv na průměrnou výši škody. Chybí mi však celkový vliv škody na zdraví, tedy jak velká část dat byla odstraněna nebo jak velká je tedy náhodná složka. Obdobně autor vyčlenil zahraniční škody, aby si očistil hlavní část, ale nenašel jsem, jaký podíl zastávají a jaký je odhad do budoucna, kdy s průběhu řady je vidět, že průměrná škoda v zahraničí roste, což autor odhalil, ale nelze potvrdit autorovu hypotézu, že roste díky tomu, že lidé více cestují do zahraničí. Toto tvrzení bych považoval za správné s toho pohledu, že podíl zahraničních škod roste, což jsem v závěrech oddílu nenašel. Hypotéza autora by byla správná, kdyby dodal, že lidí více cestují do zemí, kde jsou vyšší nároky na úhradu. U analýzy přes segment kW autor zvolil současně používané členění, kdy některé vzorky jsou příliš malé na smysluplnou analýzu, kdy by bylo asi vhodnější rozdělit vzorek dat pouze na dva segmenty. Obdobně bych doporučil sjednotit segmenty pro věk klienta. Stáří vozidla v datech byl údaj pro stáří vozidla viníka nikoliv poškozeného, proto tento údaj nelze použít na ověření hypotézy, že mladší auta mají větší průměrnou škodu, ale že mladší auto dělají větší škody. Autor z mého pohledu zbytečně moc času strávil nad analýzou a popisem chování řady, kdy se mohl zaměřit více na důsledky změny struktury. V závěru autor hodnotí, že splnil své stanovené cíle, které si předsevzal. To je pravda až na jeden, kdy autor zmiňuje analýzu z hlediska velikosti škod. Analyzuje velikost škody, ale zcela ignoruje 2 významné faktory na velikost průměrné škody a to jsou velké škody, řekněme škody přesahující 5 % kvantil a nulové škody, kdy pojišťovna část škod prohlásí za promlčené a uzavře je s nulou, tyto škody ovlivňují celou časovou řadu vyjma posledního roku, kdy podíl nulových škod je velmi malý. Ostatní cíle práce autor splnil a to jest analýza vnitřních vlivů a vnějších vlivů, kdy analýza srovnání s cenovým indexem mě mile překvapila. Nenašel jsem v práci však závěry, které by se dali v praxi jednoznačně konkrétně využít. Je to spíše popis stavu minulých s obecným doporučením. Pojišťovna se nemusí soustředit na méně rizikové klienty protože těm více rizikovým nabídne vyšší pojistné oproti těm méně rizikovým. Teoreticky každý klient je pojistitelný je to jen otázka výše pojistného a ochoty klienta toto pojistné platit, proto nejspíše autor odvozuje, že pojišťovna se zaměřuje na méně rizikové klienty, protože pro ně nabízí atraktivnější cenu než pro ty rizikové. Celkově hodnotím práci jako za zdařilý popis historického vývoje, kdy oceňuji snahu očistit řadu a nahodilé faktory, aby se dala lépe analyzovat. V tomto procesu mi však chybí jeden krok o očištění extrémů, tj. nulových a velkých škod. V závěru práce jsou obecná doporučení, kdy jsem očekával zhodnocení vlivu změny struktury, vlivu času a vnějších vlivů. Jako například, že průměrná škoda v posledních období rostla o X procent, kdy Xi by znázorňovali jednotlivé vlivy ať kladné či záporné nebo nevysvětlitelné.

eVSKP id 73263