GRUNT, J. Difúzní procesy v modifikovaných huminových gelech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. .
Cílem práce bylo prostudovat difúzi měďnatých iontů v huminových gelech a posoudit vliv modifice gelů na jejich transportní vlastnosti. Přes experimentální i časovou náročnost řešení bylo zadání práce beze zbytku splněno. V průběhu řešení student prokázal experimentální zručnost a samostatnost, k práci přistupoval zodpovědně a promyšleně. Shromáždil a pečlivě zpracoval velké množství cenných experimentálních dat, ze kterých se vždy snažil vyvozovat logické závěry.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Jakub Grunt se ve své bakalářské práci zabýval studiem vlivu způsobu přípravy hydrogelových forem huminových látek na transportní vlastnosti měďnatých iontů v těchto materiálech. Práce vychází z dlouhé tradice studia interakcí huminových látek s těžkými kovy na pracovišti Fakulty chemické VUT v Brně. Úvodní část práce představuje velmi dobře zpracovaná Teoretická část, která seznamuje čtenáře s problematikou huminových látek, gelových materiálů a difúzních procesů. U této kapitoly oceňuji především logickou stavbu a přehlednost textu, aktuálnost uváděných informací a citaci kvalitních literárních zdrojů. Vyskytuje se zde jen velmi málo nepřesností a formálních chyb – např. nevhodná forma citace více literárních zdrojů zároveň (str. 22, 23), zaměnění pojmu „synereze gelu“ za „synerzi“ nebo dvě různé reference označené stejným číslem [2].. Náplní experimentální části práce byla charakterizace použitých huminových kyselin a připravených hydrogelů a především difúzní experimenty, zaměřené na stanovení difúzního koeficientu měďnatých iontů v těchto hydrogelech. Množství provedených experimentů – především s ohledem na jejich pracnost a časovou náročnost – dle mého názoru překračuje standardní rozsah experimentální náplně bakalářské práce. Také při diskuzi výsledků si student počíná velmi dobře, přestože některé formulace místy skřípou – např. hydrogely srážené kyselinou jsou síťované „fyzikálně“, nikoliv „fyzicky“ (str. 41), výraz „krajní experimentální metody“ (str. 47) by si také zasloužil bližší vysvětlení. Pro celkovou přehlednost a srozumitelnost této části práce bych také ocenil, kdyby byly při grafickém zobrazení srovnání výsledků difúzních experimentů pro různé hydrogely voleny příklady dat stanovených ve stejných časech (např. grafy 12 a 13 resp. 20 a 21). Grafy v´prezentované v práci dále vykazují některé typografické nedostatky (v popiscích os nejsou proměnné psány kurzívou a v případě linearizovaných koncentračních profilů je nevhodně volený počet desetinných míst). Všechny tyto drobné nedostatky jsou ovšem vyváženy množstvím a kvalitou dosažených experimentálních dat. Bakalářská práce Jakuba Grunta zcela splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos k současnému stavu vědomostí v problematice interakcí huminových látek s těžkými kovy. Práci hodnotím stupněm „Výborně (A)“.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 41587