ŘIHÁK, P. Zkoumání vlivu oxidu titaničitého na životnost olověných akumulátorů s aplikovaným přítlakem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Pavel Řihák se ve své práci zabývá kombinovaným vlivem nevodivého aditiva oxidu titaničitého a přítlaku na životnost olověného akumulátoru. Výsledky naznačují, že přítlak vyvozovaný na elektrodový systém olověného akumulátoru pracujícího v PSoC režimu provozu hybridních vozidel může hrát významnou roli v potlačení sulfatace záporných elektrod. Ukazuje se, že kombinovaný vliv oxidu titaničitého jako aditiva a aplikovaného přítlaku dále zlepšuje parametry záporné aktivní hmoty, potlačuje její sulfataci a prodlužuje životnost olověného akumulátoru v náročném režimu provozu hybridních vozidel. Výsledky diplomové práce přináší důležité poznatky do problematiky olověných akumulátorů a mohou hrát významnou roli při odstraňování degradačních jevů souvisejících s režimem provozu PSoC. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu 68 stran včetně seznamu použité literatury. Práci rozčlenil do devíti kapitol. Teoretická část zahrnuje pojednání o hybridních elektrických vozidlech, základní přehled elektrochemických zdrojů proudu s podrobným rozborem problematiky olověných akumulátorů. Součástí teoretické části práce je také pojednání o experimentálním aditivu – oxidu titaničitém. Praktická část popisuje výrobu experimentální elektrody s nespojitým systémem rovnoběžných žeber a přípravu měřícího pracoviště. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Bc. Pavel Řihák se ve své práci zabývá vlivem přítlaku na užitné vlastnosti pokusných článků olověného akumulátoru se zápornými elektrodami s obsahem oxidu titaničitého pracujících ve stavu částečného nabití (PSoC) simulujícím provoz v hybridních elektrických vozidlech. Teoretická část práce zahrnuje rozdělení hybridních elektrických vozidel, dále popis olověných akumulátorů, jejich konstrukci a degradační mechanismy. Nakonec je podrobně rozebrána příměs v záporné aktivní hmotě - oxid titaničitý, jeho vlastnosti a výroba. V praktické části je nejprve popsána výroba experimentálních elektrod a popsány výsledky 3 provedených PSoC běhů provedených na 6 pokusných článcích lišících se aplikovaným přítlakem. Práce je sepsána přehledně, grafické zpracování je na dobré úrovni. Přesto jsem v práci nalezl několik nedostatků. Na str. 7 je uveden urelový článek, v rovnici u 2. článku je uveden produkt ZnOH (má být ZnO), na str. 8 kyselina sýrová, na str. 22 v rovnici 12 chybí v reakci oxidy síry na levé straně, síra se vyskytuje pouze na pravé straně rovnice v podobě H2SO4. Na str. 34 student popisuje dočasný pokles napětí (zákmit) v oblasti přechodu na druhý nabíjecí stupeň jako důsledek plynování. Na str. 44 je proveden přepočet kapacity na gram záporné aktivní hmoty. Přitom není zřejmé, že záporná elektroda je limitující. Průběhy potenciálů při DoD bězích nejsou v práci uvedeny. Navíc v grafu 9 je uvedena jednotka mAh místo mAh/g. V grafu 9 ve 2. a 3. DoD běhu je uvedena jen 1 kapacita, což může být málo pro obnovu kapacity elektrod před následujícím PSoC během. Byl proveden jen 1 vyrovnávací cyklus? Z grafu 12 a 14 není zřejmé, jaké elektrody u 1. a 2. článku ukončily svou životnost. Není uveden průběh potenciálů, jen celkového napětí. Grafy 14 a 15 jsou shodné a odpovídají napětí článků při vybíjení, graf napětí článků při nabíjení je omylem uveden jako graf 13, kde je popisován jako potenciál záporné elektrody při vybíjení. Graf potenciálu záporné elektrody při vybíjení v práci chybí a nelze proto určit, která z elektrod je limitující. Student často v práci zaměňuje pojmy PSoC cyklus a PSoC běh. Např. při popisu grafu 18 student popisuje PSoC běh, přitom v textu mluví o PSoC cyklu. Podobně při popisu grafu 19 elektrody neukončily svoji životnost v 1. cyklu, ale běhu. Také v nadpisu 9.6 se mluví o PSoC cyklech, přitom jde o PSoC běhy, jak je správně uvedeno v popisu grafu 20. Naopak v nadpisu 9.7 by bylo více vhodné psát o PSoC cyklech. V popisu grafu 22 student vysvětluje nárůst napětí jako důsledek kyslíkového cyklu, přitom při popisu grafu 21 student vysvětluje naopak pokles napětí opět jako důsledek kyslíkového cyklu. I přes uvedené nedostatky a připomínky předložená práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66740