RAŠTICOVÁ, B. Studium hydratačního obalu vezikulárních systémů na bázi iontových amfifilních párů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Studentka Barbora Rašticová zpracovala metodickou práci na studium vesikulární membrány pomocí sondy Prodan. Výsledky z membrány tvořené Iontovým Amfifilním Párem porovnávala se sondou Laurdan, která je hydrofobnějším analogem sondy Prodan. V rámci práce byla provedena optimalizace vyhodnocení získaných výsledků a byla porovnána s literaturou. Tato práce přispěje k výzkumu interakcí mezi vezikulárními systémy a látkami interagujícími s vnější částí těchto systémů. S prací jsem spokojen a navrhuji hodnocení stupněm A/výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Studentka Barbora Rašticová se zabývala studiem hydratačního obalu vezikulárních systémů pomocí dvou fluorescenčních sond – Laurdanu a Prodanu. Tato práce je součástí aktuálního mezinárodního projektu řešeného ve spolupráci s Taiwanem. Práce je logicky členěna, překlepy a chyby v typografii se objevují minoritně. Nicméně k celé práci mám několik připomínek, které výrazně nesnižují úroveň práce, slouží hlavně k preventivním účelům, aby se jich studentka vyvarovala v dalších odborných textech. Abstrakt v této práci zcela neplní svoji funkci – je zbytečně dlouhý a obsahuje nadbytečné informace. V rámci celé práce dochází k občasné nepřesné formulaci či definici (např. str. 11 definice iontového amfifilního páru), nejasnému vyjadřování a nadbytečnosti slov (str. 25 v jednom odstavci se nachází 4x slovo „opět“). V teorii také studentka uvádí některá tvrzení, která nejsou v souladu s literaturou (např. str. 11 „Této jejich struktury se VYUŽÍVÁ zejména ve farmaceutickém průmyslu, kde SLOUŽÍ jako nosiče léčiv“.). Citace by měly být zapisovány ve formátu [1, 3] a nikoliv [1] [3] jak je uváděno v celé práci. Studentka uvádí některé informace ve výsledcích, které patří do experimentální části (např. str. 25 přesný název použitého dispergátoru a str. 30 definice Boltzmannova sigmoidního modelu). Studentka v rámci popisku obrázků zbytečně uvádí informace, které jsou uvedeny již v grafu v legendě (např. obrázek 28) popř. nelogicky člení názvy řad v legendě (např. obrázek 24). V rámci bakalářské práce došlo ke splnění všech zadaných cílů. Prezentované výsledky studentka správně diskutovala a porovnala výsledky získané měřením generalizované polarizace Laurdanu a Prodanu. Navíc byla navrhnuta oprava vzorce pro výpočet třívlnové generalizované polarizace prodanu z publikovaného článku Krasnowska E. et al., kdy tato oprava dává smysluplné výsledky. V rámci závěru jsou navrhnuty i další experimenty v rámci tohoto tématu. Bakalářskou práci Barbory Rašticové navrhuji k obhajobě s hodnocením B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 131415