BOBEK, J. Malá plovoucí větrná elektrárna produkujícího elektřinu pro domácí spotřebu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Bc. Jan Bobek se ve své práci zabývá problematikou a realizací malé větrné elektrárny umístěné na plovoucím voru na hladině rybníka u Nového Veselí. V úvodu práce se zaměřuje na analýzu možností větrných elektráren na území České republiky. Student využívá této analýzy a odůvodňuje volbu umístění větrné elektrárny na plovoucí vor rybníku z důvodu menšího počtu překážek a otevřené prostranství kolem větrné elektrárny. V praktické části provádí samotnou realizaci větrné elektrárny a stanovuje reálnou návratnost investice do větrného voru. Požadavky zadání student splnil v dostatečném rozsahu. V práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval zcela samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru a uváděné informace jsou podloženy citací informačních zdrojů. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě.
Student Bc. Jan Bobek se ve své práci zabývá konstrukci malého voru osazeného systémem větrných elektráren. Tento systém je součástí energetickému systému, složeného z fotovoltaických elektráren a bateriového úložiště, který vyrábí elektřinu pro domácí spotřebu a pro ohřev užitkové vody. Přitom systém větrných elektráren slouží primárně k nabíjení baterií. V teoretické části práce je popsána teorie popisující vznik větru, Beaufortova stupnice, vhodné lokality pro výběr instalací, environmentální dopady těchto instalací a byly uvedeny základní typy větrných elektráren. V další části je popsán energetický systém, složený z fotovoltaických elektráren a bateriového úložiště, včetně jeho regulace a nastavení hybridního střídače. Poté je v práci uvedena konstrukce voru, který byl původně osazen celkem 7 rozdílnými větrnými elektrárnami. Z analýzy těchto elektráren však bohužel pro účel práce bylo možno použít pouze 2 a to ještě po dodatečné úpravě - převinutí jejich generátorů. V poslední části práce jsou uvedena data z podzimní a zimní výroby elektrické energie z větrného voru a analýza ekonomické návratnosti vynaložených finančních prostředků. Práce je sepsána pečlivě a přehledně. V práci jsem však nalezl několik chyb a nedostatků: obr. 10 na str. 27 není příliš kvalitní, na str. 38 má být jmenovitá rychlost větru u elektrárny č. 1 je 13 m/s, ne jmenovitý výkon. Student neudává u větrných elektráren odpojovací rychlosti větru. Str. 39 - podle obr. 16 je elektrárna č. 6 stejný typ jako č. 2, ne jako č. 3. Student zmiňuje Betzův koeficient, přitom v teorii není vysvětleno, co udává a jak se vypočítá. Str. 53 - graf 2 - horní a spodní popis grafu hovoří o výkonu, přitom v grafu je uvedena závislost energie. Místo výroba výkonu by bylo lépe použít termín výroba energie. Totéž popis tabulky 5 a 6. Str. 56 - byl odečítán okamžitý výkon větrné elektrárny, ne větru, podobně byla uváděna maximální hodnota výkonu větrné elektrárny (Wp), ne rychlosti větru. Str. 57 - tab. 7 - v posledním sloupci tabulky jsou uvedeny maximální hodnoty dodaného výkonu, ne maximální hodnoty rychlosti větru. Pro lepší srovnání rychlostí větru a vyrobené energie by bylo lépe použít vlastní meteostanici nebo alespoň anemometr a umístit ho přímo na vor. Takto udávaná data rychlosti větru odpovídají jinému místu než je poloha voru. Dalším nedostatkem je, že odečítání dat vyrobené energie probíhalo nerovnoměrně. Také bych doporučil nejprve provést podrobnější analýzu, zjistit si parametry pořizovaných větrných elektráren a porovnat je s požadovanými parametry. Teprve poté vybrat a pořídit vhodné větrné elektrárny, které vyhovují požadavkům. Díky nedostatečné analýze se projekt bohužel značně prodražil. I přes tyto výhrady doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 152457