MORAVČÍK, M. Modelování a simulace hybridní mikro sítě v prostředí PSCAD [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomová práce svým rozsahem práce odpovídá zadání a naplňuje všechny jeho body. Student přistupoval k řešení tématu samostatně a jednotlivé dílčí body řešení pravidelně konzultoval. Nicméně při zpracování textové části se nevyhnul drobným chybám a nepřesnostem technického charakteru, které úzce souvisí s řešenou problematikou. Jejich původ lze spatřovat v neprověřeném převzetí z citované literatury (např. obr. 2-1, kde lze úspěšně rozporovat typ použitého měniče pro setrvačník připojený do AC části sítě), v nevhodném či neúplném popisu modelu sítě v kap. 4 a v místy ne zcela srozumitelném popisu výsledků simulací v kap. 5. V této souvislosti není snadné interpretovat např. tvrzení ze strany 46, že velikost 2. harmonické AC napětí není větší než 10%. Avšak nevidím důvod, proč by tato frekvenční složka měla být v napětí přítomna. Vzhledem k tomu, že v práci nejsou uvedeny příklady průběhů okamžitých hodnot obvodových veličin, nelze určit, jde-li o fakt či chybu v textu. Formální a grafické zpracování je na dobré úrovni. Lze vytknout především následující. V seznamu symbolů stejně jako v celé práci nelze použít stejný symbol pro dvě či více veličin. Popis veličin v grafech je nejednoznačný. Bohužel utrpěla i jazyková stránka práce. Přes kritické hodnocení považuji diplomovou práci za velmi zdařilou se značným potenciálem pro pokračování. Přístup studenta k řešení práce byl výborný s podstatným vlastním přínosem a iniciativou. Velmi kladně hodnotím především použitelnost výsledků diplomové práce a uvedené výtky nesnižují vlastní přínos studenta a technickou úroveň práce. S ohledem na uvedená dílčí hodnocení doporučuji diplomovou práci k ústní obhajobě.
Autor zpracoval diplomovou práci dle zadání. Problematika hybridních sítí je velmi aktuální a zvolená kombinace energetických zdrojů v simulované síti je velmi dobrá. Autor velmi zdařile sestavil model sítě v prostředí PSCAD a z provedených similací a prezentovaných výsledků lze usuzovat na dobrou orientaci autora ve zpracovávané problematice. Jako určité pochybení lze vnímat občas se vyskytující překlepy v textu práce, ale toto nemá vliv na její odbornou úrověň. Určitou nesrovnalost lze vidět v definici větré elektárny využité pro simulaci. Autor uvádí, že větrná elektrárny má nominální výkon při rychlosti větru 8 m.s-1, avšak u reálných větrných elektráren tohoto typu (rychloběžné mikroelektrárny) je nominální výkon obvykle při 12 m.s-1. I přes uvedené skutečnosti hodnotím po odborné stránce práci velmi dobře a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 51976