ŠACL, V. Optické stanovení stavu nabití průtokových vanadových článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se ve své práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zabývá vanadovými oxidačně redukčními průtočnými články. Jejich charakteristickým znakem je, že se v elektrolytu mění oxidační stav vanadových iontů mezi V2+ a V3+ na záporně straně a V5+ a V4+ na kladné straně článku. Změnu oxidačního stavu provází velmi zřetelná barevná změna elektrolytu. Student se ve své práci pokusil využít této vlastnosti pro stanovení stavu nabití článku pouze optickou metodou bez nutnosti nabíjení a vybíjení článku. Měření probíhala na nově dodaném systému ZAHNER, který umožňuje provádět měření optických absorpčních charakteristik. Bylo tedy nutné nastudovat a zvládnout také práci s novým měřicím systémem a implementovanými metodami. Už jen to bude velmi přínosné pro další experimentální práci na zmiňovaném zařízení. V další fázi byl metodou konstantního proudu nabíjen a vybíjen vanadový redoxní systém. V takto definovaném stavu nabití byly odebírány vzorky elektrolytu a byly proměřeny absorpční charakteristiky. Z naměřených dat pak byly získány závislosti absorpcí při určité vlnové délce na stupni nabití elektrolytu. Předpokládaná závislost absorpce na stupni nabití článku byla potvrzena. Student průběžně plnil požadavky časového plánu a jednotlivé etapy plnění úkolu předkládal v dohodnutých termínech. K práci přistupoval samostatně a s velkým osobním zaujetím. Velmi aktivně využíval možnosti osobních konzultací jak s vedoucím práce, tak s hostujícím prof. RNDr. Petrem Vanýskem CSc. Na konzultace chodil pečlivě připraven i když občas poněkud zmaten. Úroveň předložené práce je po stránce obsahové dobrá. Po jazykové stránky je poněkud komplikovaná a obsahuje množství nejasných formulací. Bylo provedeno velké množství experimentů. Získané výsledky a zkušenosti budou využívat studenti dalších ročníku, kteří budou v této práci pokračovat. Práce je navíc součástí rozsáhlejšího výzkumu a po uvedení do souvislostí s dalšími měřeními bude cenným příspěvkem. Práci doporučuji k obhajobě.
Bc. Vojtěch Šacl vypracoval diplomovou práci na téma optické stanovení stavu nabití průtokových vanadových článků. Práce je rozdělena do 11 kapitol, z nichž prvních 8 se věnuje teoretickému popisu a provedené experimenty včetně jejich vyhodnocení jsou popsány v následujích 3 kapitolách. Po formální stránce nejsou patrné výraznější nedostatky, autor čerpá z 33 zdrojů odborné literatury, mezi kterými nechybí ani novější impaktované články. Rozdělení kapitol a jejich řazení je dle mého názoru trochu neštastně zvolené, jednak vytváří dojem, že těžiště předkládané práce se nachází v její teoretické části a dále jednotlivé kapitoly nevytváří přehledné celky, které by podpořily rychlou orientaci v textu. Teoretická část zprvu obsahuje kapitolu představující přehled systémů na uložení elektrické energie, která je zcela nelogicky označena jako: Technologie současných baterií. Zde autor přináší, cituji: „celkový přehled, jenž je využíván v technickém světě“, který obsahuje i, cituji: „možnosti mimo elektrotechnické odvětví“. Z uvedeného si nejsem jist co autor zamýšlel pojmem technický svět, nicméně mezi uvedenými možnostmi chybí např. kategorie superkondenzátorů, která je hojně využívaná pro krátkodobé vysoko-výkonové dodávky el. energie. Na uvedeném jsem chtěl také ilustrovat autorovy často jen obtížně srozumitelné věty, kterých je teoretická práce plná, a které tvoří velkou bariéru pro pochopení autorova záměru sdělení. Autor přeskakuje od obecného přehledu v kapitole 2 - rozdělení akumulátorů ke konkrétnímu popisu Vanadových akumulátorů v kap. 3, aby v následující kapitole 4 popisoval vlastnosti baterií a akumulátorů opět z obecného pohledu. Zde lze nalézt také zavádějící informace: např. když autor tvrdí, že účinnost vodíkového palivového článku se blíží 100 %. O jakou účinnost se jedná, není uvedeno. Zbytečně rozsáhlá je pak kapitola 8 - Popis pracoviště, která zabírá celých 6 stran. Celkově teoretická část práce netvoří kompaktní celek, ve kterém by bylo možné najít ucelený obraz toho, čím se student zabývá. Postrádám zejména kapitolu, ve které by jasně zaznělo, co bude autor měřit, jaké metody si zvolí, jakého výsledku chce dosáhnout a jaký bude mít tento výsledek přínos. V experimentální části autor nejprve ověřuje měřící prostředí a měřící metodu na kontrolním měření různě zabarvených fólií a barevných filtrů. Zde oceňuji, že se studentovi podařilo obejít technickou závadu na software Thales použitím měřícího rozhraní SpetriLight, které ve finále vedlo na získání stejně validních výsledků. V druhé části experimentální části autor provedl měření absorbancí elektrolytu Vanadového redoxního článku v různém stupni nabití a přinesl cenné poznatky, které lze využít zejména při přesném stanovování stupně nabití zmíněných článků. Student v průběhu měření mimo jiné odhalil zkreslení počátečních výsledků špatně použitým opticky propustným materiálem a provedl opakované měření, které uvedené zkreslení odstranilo. Je zřejmé, že student nad prováděnými experimenty dokázal intuitivně přemýšlet a řešit případné problémy tak, aby mohl splnit zadání své diplomové práce. To co v experimentální části postrádám, jsou např. vybíjecí křivky vanadového redoxního článku při přechodech mezi jednotlivými stavy nabití. Vzhledem k uvedeným přínosům práce a s přihlédnutím k výše uvedeným nedostatkům doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou C - 73 bodů.
eVSKP id 85742