MAZÁNKOVÁ, V. Spektroskopické studium dohasínajících výbojů v dusíku a jeho směsích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Doktorská disertační práce byla zaměřena na spektroskopii plazmatu v čistém dusíku, dusíku se stopovou příměsí kyslíku a na plazma ve směsi dusíku s argonem. Měření byla realizována za různých podmínek (teplota a materiál výbojové trubice). Na základě získaných spektroskopických dat byly vypočteny relativní populace jednotlivých zářivých stavů v závislosti na podmínkách měření. Protože se celkem měnil větší počet parametrů, není možné korektně zobrazit výsledky v trojdimenzionálním prostoru. Do práce tak byly zahrnuty jen vybrané závislosti, které nejlépe vystihují pozorované jevy. Experimentální data pak posloužila k navržení modelů kinetických procesů probíhajících během dohasínání plazmatu. Doktorandka při své práci pracovala do značné míry samostatně. Výběr konkrétních experimentálních podmínek byl založen na vzájemné diskusi se školitelem podložené jak studiem literatury, tak i řadou konzultací s předními evropskými odborníky. Na základě získaných, převážně experimentálních, výsledků dosud vznikly 4 časopisecké publikace a 18 konferenčních příspěvků, další publikace jsou ve stádiu přípravy. Celkově práce přinesla nejen velmi rozsáhlý experimentální materiál, jehož plné zhodnocení bude otázkou několika dalších let, ale podařilo se rozřešit i některé dosud nevyřešené otázky. Na druhé straně experimentální výsledky ukázaly, že celá řada dosud opomíjených vlivů může hrát zásadní roli v kinetice dohasínání, zejména jde o vliv teploty a stěnových procesů. Pro studium těchto vlivů byla navázána úzká spolupráce s Technickou univerzitou v Lisabonu, kde byl vytvořen numerický model kinetických procesů. Celá práce byla podporována Grantovou agenturou České republiky v rámci projektů 202/05/0111 a 202/08/1106, z nichž byla doktorandce vyplácena mzda. Předložená práce splňuje všechna kritéria kladená na doktorskou disertační práci a proto ji doporučuji k obhajobě.
P o s u d e k dizertační práce Mgr. Věry Mazánkové:Spektroskopické studium dohasínajících výbojů v dusíku a jeho směsích. Dizertační práce se zabývá studiem kinetických procesů v dohasínajícím plazmatu dusíku s příměsí kyslíku a také dusíku ve směsi s argonem.Výboje hořely v trubicích z různého skla. Práce je prospěšná pro plasmachemické procesy a aplikace, probíhající v tomto výboji. Dizertace vychází z 62 rešerší, výsledky jsou pak publikovány ve 4 pracích a na 14 konferencích. Práce byla časově velmi náročná. Je psána srozumitelně, stručně a jasně.Její rozdělení na jednotlivé kapitoly je logické. Přílohy dokreslují obsah práce.K dizertaci mám následující připomínky: Str. 16-Obr. 2.3 chybí vysvětlení písmen A-F 24-Tabulkový přehled:význam mají pouze reakce s velkými rychlostními koeficienty? 28 -3 ř. zd.-tvrzení asi není úplné. 4 ř. zd.-jak se získala teplota 450 K?Odpovídá to obr. 3.5? 39- 4 ř. zd.-při prvním čtení nemusí být zcela jasné číslování obrázků v příloze 44- proč je na obr. 4.9 a podobných pro koncentraci O2 nulovou o dva body více? 56-obr. 4.25-kromě platnosti předchozí připomínky:Nejsou grafy pro obě skla stejná, viz též str. 61 obr. 4.33. Podle mého názoru byla dizertace svědomitě zpracována. Cíle práce uvedené v úvodu práce byly splněny.Doporučuji proto práci k obhajobě,protože splňuje všechny podmínky pro dizertační práce. Po úspěšné obhajobě doporučuji udělení autorce práce titul PhD.
Předložená práce je experimentálního charakteru, obsahuje rozsáhlá data pro dohasínající výboj v chemicky aktivním plazmatu. Téma práce je aktuální, neboť oblast dohasínání je velmi často používaná v různých technologiích. Každá znalost o fyzikálních procesech, které v takovém plazmatu probíhají potom může objasnit a optimalizovat výsledek. Práce Mgr.Mazánkové je rozdělena do šesti částí. Po úvodu jsou v části druhé rozebrány kinetické procesy v dohasínajícím plazmatu. Tato část do jisté míry zastupuje rešeršní přehled, který je obvyklý a který postrádám. K této části mám následující poznámky. 1. na str. 15, vzorec 26 charakterizuje trojsrážku, o které se správně hovoří, ale není uvedena 2. je zbytečné používat "slangu", když v české termonologii je běžné používat pro různé uváděné procesy termínů, jako např. přenos excitace, stupňovitá ionizace apod. Ve třetí kapitole je popsáno experimentální uspořádání pro dvě alternativy experimentu, a to dusík-kyslík a dusík-argon. Vlastní plazma je generováno doutnavým stejnosměrným výbojem v oblasti středních tlaků, a to pro v případě kyslíkové příměsi pro jeden tlak a dva materiály výbojové trubice , v případě argonové příměsi v širším tlakovém rozsahu pro stálý příkon. K této části mám následující dotazy. 1. Byla věnována veliká pozornost napouštěným plynům, kdy všechny byly dočišťovány. Vlastní systém je však čerpán pouze rotační vývěvou. I když proudící režim k čistotě přispívá, stejně buzení DC výboje minimálně zahřívá katodu. Byly elektrody čistěny? Byly stěny výbojek nějak vyhřáty alespoň před prvními měřeními? Měření mohla být tímto ovlivněna, jako příklad uvádím výskyt NO systému ve směsi dusík argon viz strana 68 a dále, možná víc než jak je zdůvodněno na str.75. 2. Na obrázcích 3-6 a 3-7 jsou uvedeny příklady spekter pro čistý dusík a pro dusík s kyslíkem. Jde o dva různé časy dohasínání. Pro srovnání by však bylo vhodnější spektra snímaná ve stejné vzdálenosti. Bylo to uděláno? V kapitole čtvrté jsou uvedeny výsledky spektrálních měření prosměs dusík-kyslík. Jde o bohatý materiál, kdy jsou zmapována spektra v uvedené směsi pro dva materiály, dvě teploty a různé časy dohasínaní včetně přepočítání na rozdělení jednotlivých vibračních přechodů. V kapitole páté jsou uvedeny obdobné závislosti pro směs dusík-argon, a to i pro vysoké zastoupení argonu ve směsi a v závislosti na tlaku. Obě uvedené kapitoly jsou faktologické, pokud jsou uváděna vysvětlení jsou logická. Celá práce obsahuje značné množství cenného materiálu který, jak autorka sama uvádí, může být základem pro modely, jejichž pomocí bude i možno některé jevy vysvětlit. Škoda, že nebyla provedena alespoň částečná analýza spekter i pro aktivní výboj v uvedených směsích jako zdroji pro zánik částic v dohasínání. Jako bod do diskuse navrhuji, aby se kolegyně Mazánková vyjádřila ke vlivu stěny (Pyrex, křemen) na procesy v kyslíkovém plazmatu v dohasínajícím režimu. Není tomu asi naopak, jak se konstatuje v závěru práce a data v literatuře jsou. Práce je psána celkem pečlivě, ale autorka se nevyhnula překlepům, vynecháním písmen nebo i zřejmě nevymazání části věty (str.63) či špatnému slovosledu (např. popis obrázku 4.40). Celkově mohu konstatovat, že práce Mgr. V. Mazákové přináší řadu výsledku, že byla prokázána schopnost samostatné práce. Praci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 23709